Nejistí jsou i vyšší důstojníci, protože podle zjištění Práva zůstanou jen generálové a speciální síly nasazované v cizině. Klidně spát mají i piloti, lékaři a řidiči těžké techniky.

„Snižování počtů se dotkne všech složek resortu a hodnostních sborů rotmistrů, praporčíků, nižších i vyšších důstojníků. Netýká se jen generálů. U nosných bojových útvarů a jednotek nasazovaných do zahraničních misí bude redukce nižší než u jiných útvarů,“ řekl Právu Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva.

V klidu by měli být bojovníci z žatecké brigády rychlého nasazení a ze 601. skupiny speciálních sil z Prostějova.

Pozor na kamarády

To, kdo bude označen za přebytečného, je čistě v rukou velitelů posádek. Mezi vojáky proto panuje strach, že velitelé si budou vyřizovat účty s nepohodlnými a budou bránit hlavně vyšší funkcionáře a kamarády.

Přiznává to i ministr obrany Martin Barták v časopise A-report. „Bohužel určitá malá část vedoucích činitelů může mít tendenci při rušení tabulek rozhodovat nejen podle objektivních kritérií, jako jsou schopnosti lidí, ale i podle jiných zájmů, které nejsou zájmem armády.“ A dodal, že pokud to zjistí, tak proti takovému veliteli personálně zasáhne.

Relativně v klidu mohou být i profese, které má armáda dlouhodobě nedostatek, tzn. lékaři, sestry, počítačoví odborníci či řidiči těžké techniky. A samozřejmě o místo nepřijdou piloti, jejichž vyškolení stojí armádu desítky miliónů korun. Na propouštění se ale musí připravit letištní personál na všech letištích.

Podle mluvčí letiště v Náměšti nad Oslavou Štěpánky Skřipské se očekává, že bude muset odejít několik desítek vojáků i civilních pracovníků. „Bohužel propouštění postihne i naše letiště,“ řekla Právu. Lidé jsou z nejistoty nervózní. „Nezaznamenala jsem žádné dramatické scény, ale dokážete si představit jak se lidé cítí, když vědí, že se bude propouštět,“ dodala Skřipská.

Pro řadu vojáků bude propuštění tvrdá rána, protože mají hypotéky a také nic jiného než dělat vojáky neumějí. Ve svém dopise to popsal jeden z prostějovských vojáků, který se přitom podle svých slov o své místo neobává.

„Asi bych si nedokázal představit,že bych vystudoval vojenskou střední školu a zítra mi řekli, že do konce roku budu mít prázdnou skříňku, a to bez možnosti hledání místa na jiném útvaru.“ Dodal, že si musí vojáci zvyknout na to, že nenávratně pryč je doba, kdy být vojákem znamenalo mít jistou práci a dobrý výdělek.

Miliardy na výsluhy

Přestože je propouštění pro vojáky tvrdé stejně jako pro jiné profese, armáda není natolik macešská jako ostatní zaměstnavatelé. Občanští zaměstnanci odejdou s odstupným podle délky trvání pracovního poměru ve výši trojnásobku až desetinásobku průměrného platu.

Propuštění vojáci mají nárok na jednorázové odbytné. Po pěti letech je to pětinásobek průměrného platu, po 10 letech desetinásobek.
Pokud voják sloužil 15 let, může si vybrat buď 12,5násobek průměrného platu, nebo důchod ve výši pěti procent z průměrného měsíčního hrubého platu. S odslouženými lety důchod stoupá. Po 20 letech je to 36 procent a po 35 odsloužených letech je to 60 procent.
Například když bude muset odejít jeden z 963 podplukovníků, který si odsloužil 20 let a má hrubou mzdu 40 tisíc korun, tak mu bude armáda do doby starobního důchodu vyplácet 14 400 korun a poté až nadosmrti doplácet starobní důchod do stejné výše.
Navíc po 15 letech služby má každý voják kromě výsluhy právo na čtyřnásobný plat jako odchodné a po 20 letech na šestinásobný plat.

„Výsluhový příspěvek v současné době pobírá 17 180 bývalých vojáků z povolání. Průměrná výše výsluhového příspěvku je 11 421 korun. Roční objem prostředků na výplatu výsluhových příspěvků je cca 2,3 miliardy korun,“ sdělil Právu Pejšek.

Armáda navíc připravuje pro vojáky přípravné kurzy k podnikání, profesní rekvalifikaci, rozšíření kvalifikace ve výpočetní technice a rekvalifikace pro dělnická a technická povolání.