„Jedná se o finanční investici. Rilon se účastní navýšení základního jmění ve výši 9,9 miliónu korun,“ řekl k tomu Právu předseda představenstva společnosti Léčebné centrum sv. Markéty Ladislav Marek.

Na podnikatele z Lichtenštejnska se podle svých slov dostal přes jiného zahraničního investora, tchajwanskou společnosti First International Computer, kterou do Česka přivedl před patnácti lety

„Jednání s panem Haslerem probíhalo vždy v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, jde o první naši vzájemnou spolupráci,“ dodal Marek k projektu s celkovými náklady dosahujícími téměř miliardy korun. Hasler je podle něj jeden z desítky privátních investorů, většinu nákladů chce společnost pokrýt z evropských fondů.

Páteční MF Dnes uvedla, že Hasler je také ředitelem lichtenštejnské firmy Elana Anstalt, která má podíly ve třech tuzemských firmách spojených s podnikatelem Antonínem Charouzem.

Jiný podpis

Nevládní protikorupční organizace Růžový partner v této souvislosti upozornila, že firmy kolem Haslera jsou propojené, netransparentní a není zřejmé, kdo je ovládá. Přímou či nepřímou vazbu na Haslera mají navíc podle Růžového pantera nedůvěryhodné osoby a jejich české firmy.

Organizace proto nevyloučila, že ve Švýcarsku podá podnět tamním úřadům, aby kvůli závažným podezřením prověřily finanční toky přes švýcarské a lichtenštejnské společnosti, které se v kauze objevují.

Sám Hasler v pátek na Právem zaslané otázky k celé kauze nereagoval. Server iDnes.cz přitom včera upozornil na další spornou skutečnost, a to Haslerův podpis pod smlouvou o pronájmu vily, kterou Dalík předložil médiím. Podpis je totiž odlišný od podpisu, který Hasler připojil pod svůj dopis pro řád svatého Lazara z roku 2002.

Řád se staral o nemocné

Haslerovi se podařilo podle serveru týden.cz vstoupit do řádu před pěti lety, ale vzhledem ke své reputaci a podezřelému podnikání byl vyloučen. „Aktivity pana Haslera a jeho společníků se neslučovaly s naší filozofií,“ prohlásil kancléř řádu svatého Lazara Philippe Piccapietra.

vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského patří k jedněm z nejstarších evropských bratrstev, jehož počátky sahají do 12. století. Zakladatelem spolku byl bratr Gerard, jenž nedaleko křižáckého Jeruzaléma vybudoval špitál pro malomocné.

Zprvu se řád staralo jen o lidi trpící leprou, nicméně řada nemocných byli templáři a johanité, a proto spontánně vznikla také rytířská složka.

V dnešní době se řád, který nedisponuje takovým vlivem jako jiné rytířské řády, zaměřuje na charitu. Působí ve více než 40 zemích, zejména ve východní Evropě a na Blízkém východě.