"Požádala jsem ČSSD, aby nominovala kandidáta pro vyjednávání,“ řekla v úterý Právu. Na odpověď zatím čeká.

"Měl by to být člověk, který bude kompetentní a bude mít mandát od této strany jednat s ministerstvem o návrhu protikrizových opatření,“ doplnil její náměstek Marek Šnajdr.

"Na nás se nikdo neobrátil, Filipiová zadání vlády nesplnila,“ řek Právu David Rath, stínový ministr zdravotnictví ČSSD a hejtman Středočeského kraje.

O balíčku již ve středu ve vládě

Vláda ale má protikrizový balíček projednat už ve středu na svém mimořádném zasedání. Dá se předpokládat, že ho schválí a pošle do Sněmovny, která o něm rozhodne.

"Je zpracován tak, aby nebyl propad v příjmech zdravotního pojištění. Opatření je několik. Měly by pacientům v letošním i příštím roce zajistit minimálně takovou péči, jakou dostávají letos,“ řekla Právu Filipiová.

Dodala, že průchodnost protikrizových opatření záleží na tom, jestli je podpoří opozice. "Budeme se snažit s ní vyjednávat. Rádi bychom, aby protikrizová opatření pak Sněmovna schválila již v prvním čtení, aby platila od července letošního roku.“

David Rath (ČSSD) při diskusi ve Sněmovně

:. David Rath (ČSSD). FOTO: Petr Horník, Právo

Rath je proti

Rath Právu sdělil, že v podobě, v jaké jsou opatření navrhována, je ČSSD nepodpoří. "Rozhodně pro ně ruku ve Sněmovně nezdvihneme. Vadí nám, že navýšení plateb státu za své pojištěnce je nedostatečné. V příštím roce by systém uvrhlo do mínusu. Taková opatření v lékové politice by znamenala, že lidem stoupnou doplatky za léky. To nechceme připustit,“ řekl Rath.

Opozici podpořila i Česká lékařská komora. Její prezident Milan Kubek Právu řekl: "Stát platí pojistné za 58 procent obyvatel, kteří čerpají 80 procent peněz na zdravotní péči, přitom příspěvek státu za ně netvoří ani 23 procent příjmu pojišťoven.

Podle Kubka protikrizový balíček zdravotnictví nepomůže, naopak ho připraví o 3,1 miliardy korun, a to proto, že stát by o tyto peníze za své pojištěnce zaplatil víc, než kdyby balíček přijal.

Jaká jsou protikrizová opatření
Zvýšení platby státu za své pojištěnce, tedy hlavně za děti, důchodce a nezaměstnané z 677 na 727 korun, což by letos mělo přinést navíc 2,5 miliardy a v příštím roce 5 miliard Kč.
Přesunutí prostředků z provozních fondů zdravotních pojišťoven do základního fondu zdravotního pojištění - přínos letos 600 miliónů, v roce 2010 1 miliarda.
Přesun prostředků z fondu prevence zdravotních pojišťoven do základního fondu - letos přínos 400 miliónů, příští rok 500 miliónů.
Zpřesnění kontrolních pravomocí pojišťoven při výběru a vymáhání pojistného - přínos 500 miliónů Kč.
Změny v lékové politice, kdy cena prvního generického léčiva (kopie originálu) by se snížila o 25 procent místo původních 20 procent a cena druhého generika pak o dalších 10 procent, má přinést do zdravotnictví 2,5 miliardy Kč.

Hrozí ztráty až 20 miliard

Na otázku, co by se stalo, kdyby Sněmovna neschválila protikrizová opatření, Filipiová dodala, že pacienti by přišli o péči a pojišťovny by utrpěly mnohamiliónové ztráty.

"Propad příjmů zdravotních pojišťoven letos a příští rok se odhaduje ve výši 10 až 12 miliard. Navrhovaná opatření by je měla pokrýt. Pokud by navíc prošlo zrušení regulačních poplatků, tak ke ztrátě 12 miliard by se přičetlo dalších 7,5 miliardy, a byl by to téměř 20miliardový propad. To by vedlo k razantnímu omezení zdravotní péče,“ řekla ministryně.