Zásadní změna, tzv. koncentrace řízení, se dotkne rozvodových, dědických, ale i pracovněprávních nebo obchodních sporů. Netýká se trestních kauz.

Představme si modelovou situaci: Horákovi se bouřlivě rozvádějí a vedou spor o svěření dítěte do péče. Při čtvrtém soudním jednání se pan Horák své odpůrkyni na chodbě soudu pochlubí, že „to má stejně spočítané“, protože od začátku procesu ví o svědkovi, který celý proces zvrátí v jeho prospěch.

Po 1. červenci nebude panu Horákovi takový svědek nic platný. Pokud jeho výslech nenavrhl už v přípravném jednání, nebude soudem vůbec vyslechnut.

„V praxi to znamená, že bude zamezeno průtahům v řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti, které novelu předložilo, Jitka Zinke.

Neúčast bude mít zásadní následky

Účastníci civilních sporů budou muset veškeré své návrhy na provádění důkazů, tedy výslechy svědků, znalecké posudky nebo předložení listinných podkladů, podat soudci už v přípravném jednání, to znamená ještě předtím, než se spor přenese do soudní síně.

Jen pokud soudce přípravu jednání neprovede, budou mít stejnou možnost během prvního stání.
Navrhnout dodatečně svědka bude možné pouze v případě, že účastník sporu prokazatelně o takovém svědkovi v době přípravného jednání nevěděl.

Pokud se přípravného jednání na výzvu soudu některá ze stran nezúčastní, bude to mít na výsledek pře zásadní vliv.

„Pro žalobce, který se nedostaví nebo neomluví, ač byl řádně předvolán, je sankcí zastavení řízení. Pro nečinného žalovaného je v téže situaci sankcí uznání žalobou uplatněného nároku,“ vysvětlila Zinke.

Konec obstrukcí, nebo méně spravedlnosti?

Podle prezidenta soudcovské unie Tomáše Lichovníka jde v dosavadní praxi o výrazné zpřísnění.
„Klade to větší nároky na účastníky i soudce, zejména však na účastníky,“ řekl Právu Lichovník. Ten připouští, že novela zřejmě prospěje větší rychlosti řízení, zároveň však bude vyžadovat i větší zapojení advokátů zúčastněných stran.

„Takové to schovávání si důkazů s tím, že některé předložíme až později, bude velmi omezeno. Doposud se stále setkáváme se situacemi, kdy jedna strana čeká na to, s čím přijde druhá, a teprve potom vytáhne svoje trumfy,“ dodal Lichovník.

Zatímco soudcovská unie připravuje na polovinu května společné stanovisko k celé nové úpravě občanského soudního řádu, Advokátní komora ČR žádný jednotný názor ve věci zatím prezentovat nebude.

Obhájci zastávají i protichůdná stanoviska. „V případech, kde to zákon umožňuje, už dnes sám velmi zhusta koncentraci řízení využívám,“ reagoval advokát Marek Nespala, který je zároveň členem sekce advokátní komory pro soukromé právo.

Člen téže sekce, advokát David Uhlíř, však optimismem nehýří. „Osobně nemám moc radost, že všechny novely, a nejen občanského soudního řádu, usnadňují práci soudům, ale znesnadňují účastníkům,“ namítl Uhlíř.

Možnosti účastníků navrhovat dodatečně důkazy se podle něj dlouhodobě oklešťují. „Je něco jiného, jestliže soud řekne: neuspěli jste, protože vaše důkazy byly slabé. Pokud ale účastník odchází s pocitem, že ani nemohl přednést to, co chtěl, pak zákonitě nabude upřímného přesvědčení, že prohrál nesprávně,“ dodal Uhlíř.