"Strana zelených je nebezpečná životu, lidem a Šumavě. To co jsem dnes z vrtulníku viděl, překročilo všechny mé dosavadní představy o Šumavě zasažené kůrovcem. Byl to apokalyptický pohled. Vzpomínám si na to, jak ministr Martin Bursík projevil nadšení, že na území národního parku žije datel tříprstý. Bohužel zapomněl na to, že zde žije i homo sapiens,“ pustil se do ministra a zelených na setkání s novináři Zeman s tím, že jde doslova o zločin na přírodě. Dodal, že na jedné straně Lipna obce prosperují, ale tam, kde působí národní park, často živoří.

"O žádný zločin nejde. Podobné názory se ozývají v řadě států, kde existují národní parky. Ozývají se vesměs z řad laiků a politiků. Kdyby tyto názory existovaly už v době vzniku šumavského národního parku, nikdy by park nevznikl,“ reagoval na Zemanova slova ředitel Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava František Krejčí.

Kácet či nekácet?
Otázka, na kterou hledá Šumava už léta odpověď, zní: kácet, či nekácet kůrovcem napadené stromy. Ochranáři tvrdí, že nejlepší je nechat přírodu normálnímu vývoji bez zásahů člověka, zástupci obcí a krajů chtějí naopak zasahovat. Obávají se totiž, že lýkožrout smrkový napadne i další lesy.
Spor vyvrcholil po předloňském orkánu Kyrill, kdy správa Šumavského národního parku nechala se souhlasem ministerstva životního prostředí ležet v takzvaných bezzásahových zónách zhruba 140 tisíc krychlových metrů dřeva.
Svaz šumavských obcí loni 17. března zažaloval u Městského soudu v Praze ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) pro nečinnost při řešení hrozby možné kůrovcové kalamity na Šumavě. Soud v kauze zatím ještě nerozhodl.

Expremiér si pro svůj let nad Šumavou, který financovalo občanské sdružení Přátel Miloše Zemana a místní podnikatelé, pozval i odborníka na problematiku Šumavy a hospodaření v lesích Ivo Vicenu. Ten už před třemi lety a následně loni podal trestní oznámení na špatné hospodaření v šumavských lesích ležících v národním parku a vyčíslil škody na jedenáct miliard korun. Připomněl, že ročně spolkne kůrovec kolem 1500 hektarů lesa.

"Rezervace Trojmezná, o niž pečovaly generace, už prakticky neexistuje. Zmizela během deseti let, kdy v lesích začala hospodařit správa národního parku,“ řekl Právu Vicena.

Podotkl, že i když trestní oznámení podal před třemi lety a následně loni, dosud se o průběhu vyšetřování nic nedozvěděl. 

Josef Fraško z Okresního státního zastupitelství v Prachaticích na dotaz Práva uvedl, že se případu trestního oznámení kvůli Šumavě věnují prachatičtí i českobudějovičtí kriminalisté. O výsledku jejich práce nechce státní zástupce spekulovat. "Na Šumavě existují dvě koncepce. Nedokáží se domluvit ani odborníci na ochranu přírody. Je to velmi obtížný případ,“ řekl Fraško.