Článek
Ministr školství Ondřej Liška představil základní pilíře, na nichž bude reforma postavena. Jde o posílení konkurence mezi vysokými školami, dlouhodobější financování, které umožní další rozvoj a diverzifikaci pracovišť na vzdělávací, výzkumné a zaměřených na profesní přípravu.
Teze obsahují i záměr zavést školné, premiér Mirek Topolánek zdůraznil, že jeho vláda školné nezavede. Právě zavedení školného kritizuje nejenom opozice, ale i koaliční lidovci.
Dle návrhu by mělo dojít i k posílení pravomocí rektorů a naopak snížení pravomocí akademických senátů.
Akademický senát Univerzity Karlovy minulý týden oznámil, že vyzve poslance k odmítnutí v pondělí schváleného dokumentu. Zástupcům univerzity například vadí, že materiál dostatečně neřeší špatnou finanční situaci humanitních fakult.
Liška zdůraznil, že by uvítal, kdyby se na reformě vysokých škol podílela i opozice.
Paroubek: Školné v krizi je nepochopitelné
„Považujeme tváří v tvář ekonomické krizi za nepochopitelné, že vláda přijala záměr, který zavedení tzv. školného na vysokých školách akceptuje,“ uvedl v pondělí v tiskovém prohlášení šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Zdůraznil, že jeho strana školné na vysokých školách odmítá. „Jedná se v současné situaci za krok, který v době, kdy banky zpřísňují podmínky pro poskytování úvěru a rapidně se zhoršuje sociální situace občanů, za jasně antisociální a uzavírající přístup ke vzdělání širokým sociálním skupinám,“ varoval Paroubek.
Soc. dem. podle svého šéfa považuje za „nepochopitelné a neodpovědné, že vláda tento záměr schválila proti vůli zástupců vysokých škol, kterých se tato opatření budou primárně týkat“.
Lídr největší opoziční strany míní, že vláda svým rozhodnutím připravila cestu k „zabouchnutí dveří před nosem tisícům mladých lidí“, jejichž rodiny se díky ekonomické krizi budou potýkat s těžkou sociální situací.
