Loni v dubnu, když se Senát obrátil na ÚS kvůli smlouvě poprvé, totiž ODS v komoře měla nadpoloviční většinu křesel (41 z 81), a tak si snadno tento krok odhlasovala.

Po volbách se počet jejích členů snížil na 36, takže by musela získat podporu pěti senátorů z jiných klubů. Anebo počkat na schválení smlouvy a pak by stačilo již jen 17 podpisů.

Občanští demokraté se snaží schválení Lisabonu oddalovat v obou komorách. V Senátu ho chtějí zaparkovat v ústavně-právním výboru a obdobně postupují i poslanci ve Sněmovně.

Ani jeden ze tří výborů, které smlouvu dostaly k posouzení, tento úkol nedokončil a plánují se k ní vrátit nejdříve 15. února. Přitom již 3. února se sejde Sněmovna k pokračování přerušené prosincové schůze na téma Lisabon. Podle místopředsedkyně komory Miroslavy Němcové (ODS) není jasné, zda se bude jednat, nebo zda bude schůze opět přerušena.

Dá se ale předpokládat, že si poslanci nenechají ujít příležitost k projevům, neboť televize plánuje přímý přenos.

ODS: nervozita není na místě

ČSSD chce na přijetí Lisabonu tlačit, zvažují i svolání mimořádné schůze k jejímu schválení. Jak ale prohlásil ve čtvrtek v Bruselu před europoslanci vicepremiér Alexandr Vondra (ODS), rozhodnutí je plně na českém parlamentu a žádný tlak ratifikaci smlouvy nemůže urychlit.

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) ve čtvrtek uvedl, že není z čeho být nervózní, neboť nejsme sami, kdo ještě ratifikaci nedokončil. Podle něho by nové podání k ÚS zřejmě nic nezměnilo.

„Je možné podat stížnost proti jiným ustanovením. Mám pocit, že se s tím ÚS vypořádá stejně jako v prvním případě, takže by to znamenalo protažení celého procesu někam až za ukončení našeho předsednictví,“ řekl Zahradil.

„Je to obtížný kompromis, který podepsal předseda vlády. Poslanci a senátoři, kteří chtějí podporovat svoji vlastní vládu a jejího předsedu, by měli Lisabonskou smlouvu ratifikovat,“ dodal Zahradil. On sám ale pro smlouvu v EP nehlasoval.

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) se domnívá, že ústavní soudci loni při svém rozhodování o šesti Senátem napadených částech smlouvy prostudovali text celý. „Nedovedu si představit, že by řekli: Ano, těchto šest bodů je v pořádku, a v duchu by věděli, že zbytek je problém,“ řekl Pithart.

Dlouhá cesta

Ačkoli ÚS již jednou konstatoval, že Lisabon neodporuje ústavě, nové podání proti ní je možné. Tentokrát lze napadnout kteroukoli jinou pasáž s výjimkou těch šesti, o kterých již soud rozhodl.

Obrátit na něj se může celá komora do doby, než ji nadpoloviční většinou všech svých hlasů schválí. Nebo po ratifikaci smlouvy to může udělat 41 poslanců či 17 senátorů. Čas na to budou mít až do chvíle, kdy by smlouvu ratifikoval prezident.

Vzhledem k odmítavému postoji Václava Klause k Lisabonu se dá ale očekávat, že tato lhůta bude dost dlouhá. Prezident dokonce nevyloučil i možnost, že se na Ústavní soud obrátí sám. Jeho lhůta pro takové podání začne běžet ve chvíli, kdy dostane smlouvu na stůl k podpisu.

V takovém stadiu je ratifikace např. v Německu či Polsku. Tam již parlamenty daly souhlas, prezidenti si s podpisem dávají na čas.

Klaus vydává knihu o Lisabonské smlouvě

Známý kritik lisabonské smlouvy prezident Václav Klaus vydává knihu věnovanou tomuto dokumentu. Informovala o tom televize Nova. Na přebalu knihy je pozměněná unijní vlajka - místo známého unijního kruhu žlutých hvězdiček na modrém pozadí tvoří hvězdičky otazník. Kniha vyjde v pondělí v nákladu 2000 kusů.

"Veřejnost stále nemá dostatek informací, které se vážou k lisabonské smlouvě. Tato prezidentská publikace by měla přispět k jejich lepší orientaci," řekl k vydání knihy prezidentův mluvčí Radim Ochvat.