Podle jeho představy by se snoubenci, kteří se předem smluvně dohodnou vstoupit do manželství na celý život, dobrovolně vzdali možnosti později se jednoduše rozvést jako jiné páry.

Sňatek by byl považován za nerozveditelný a manželství by mohlo skončit, pouze pokud by se prokázala vina jednoho z manželů na rozpadu vztahu a ten druhý by navíc na rozvodu trval. Viník by vůbec neměl nárok dožadovat se rozvodu.

Dnes přitom stačí, aby kterýkoliv z manželů podal žalobu o rozvod a soud, dojde-li k závěru, že manželství je v rozvratu, už řeší jen případné spory ohledně majetku a dětí.

Jehlička tak nyní navrhuje, aby se částečně vrátila praxe běžná před rokem 1948, kdy rozvod byl ojedinělou záležitostí. Rozvodový soud by měl navíc dostat možnost manželství rozvést jen na určitou dobu (tzv. rozvod od stolu a lože, běžný za první republiky) v případech, kdy je šance na budoucí obnovení plnohodnotného manželství.

"Ani nevím, jak ministerstvo spravedlnosti s návrhem naložilo,“ řekl Právu mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.

Expert: byl by to krok zpět

"Tento podnět jsme z ministerstva kultury skutečně obdrželi,“ potvrdila Jitka Zinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. "V tuto chvíli se nepočítá s tím, že by se do zákona zapracovával,“ dodala Zinke.

Navrhovatelé argumentují mimo jiné tím, že podobné tradiční uspořádání dodnes existuje v některých státech USA, například Arizoně, Louisianě a Arkansasu. Současná podoba manželství navíc podle nich dostatečně nevychází vstříc snoubencům, kteří například kvůli náboženské víře považují sňatek za nerozlučitelný svazek.

"Takový návrh jde proti všem současným evropským trendům. Dnes se vychází ze zásady, že rozvod je legitimním řešením sporu manželů. Proto není důvod zjišťovat, kdo nese na rozvratu vinu,“ okomentoval Jehličkův návrh Ondřej Frinta z katedry občanského práva Právnické fakulty UK.

"Je otázkou, když tvoříme kodex civilního práva ve střední Evropě, zda se máme ohlížet po standardních kodexech fungujících v okolních zemích, nebo zda se máme pro inspiraci vypravit do Arkansasu,“ podotkl právník.

Podle Frinty se v Československu při rozvodových řízeních vina zjišťovala dokonce ještě po roce 1949.

"Viník se nemohl rozvodu domáhat proti vůli nevinného manžela. Teprve novela z roku 1955 umožnila rozvod i proti vůli nevinného partnera, jestliže manželství bylo hluboce a trvale rozvráceno a neplnilo svůj účel. Současný zákon o rodině je z roku 1963 a ukládal zjistit příčinu rozvratu manželství, ne však už vinu,“ popisuje vývoj v praxi Frinta.

Návrh ministerstva kultury však hodnotí celkově jako krok zpátky.

Svoboda: lidovecký návrh to není

Jehličkova iniciativa není podle hlavního legislativce KDU-ČSL Cyrila Svobody návrhem strany. Lidovci však mají k občanskému zákoníku vlastní připomínky.

"Pro nás jsou zásadní tři otázky. Chceme zachovat stávající úpravu církevních sňatků, dále nechceme v zákoně jedinou zmínku o registrovaném partnerství vedle manželství a pak jsou pro nás důležité záležitosti kolem vyváženého vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem bytu,“ vyjmenoval hlavní okruhy zájmu lidoveckých návrhů Svoboda.