Skončí také zástupce Brožové Pavel Kučera, známý z angažmá v kauze Čunek. Změna se nebude týkat pouze Ústavního soudu.

Výměnu židlí přináší nový zákon o soudech a soudcích předložený ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS), který prošel parlamentem letos v létě. Ministerstvo jím reagovalo na rozhodnutí Ústavního soudu, který před dvěma lety zrušil část zákona týkající se odvolávání soudních funkcionářů.

"Nový zákon jednak umožňuje kariérní růst v justici. Doposud to bylo tak, že mohli na stejném místě, kam nastoupili, působit do konce života,“ vysvětluje záměr ministerstva jeho mluvčí Zuzana Steinerová.

"Svou roli hraje i určitý syndrom vyhoření manažerské invence. Každému manažerovi, který je ve funkci příliš dlouho, jednoho dne dojde dech,“ dodává mluvčí.

Nová verze nabyla účinnosti 2. října. Od tohoto data si soudní funkcionáři mohou začít stříhat metr. Nejdéle sloužícím vyprší mandát už za necelý rok, do sedmi let pak odejdou všichni. Jejich nástupci budou nově jmenováni na sedmileté funkční období, respektive deset let v případě Nejvyššího soudu.

Je to protiústavní, brání se Brožová

"Tu předlohu považuji od začátku za protiústavní,“ říká předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Výkon funkce soudního funkcionáře považuje podle ní evropská judikatura za součást nedotknutelné soudcovské nezávislosti.

V rámci projednávání zákona se o tom pokusila přesvědčit i senátory z ústavně-právního výboru a komise pro ústavu. "Jedinou obranou je podání návrhu na zrušení části zákona k Ústavnímu soudu. Ten může podat 17 senátorů nebo 41 poslanců. Snad jsem některé přesvědčila,“ říká Brožová.

První odejdou předlistopadoví šéfové

Jako první skončí ve vedení soudů ti, kdo do funkcí nastoupili ještě před listopadem 1989. Z 276 současných předsedů a místopředsedů je jich dvanáct.

"Konkrétně jde o osm předsedů okresních soudů, tři místopředsedy okresních soudů a jednoho místopředsedu krajského soudu,“ vypočítává mluvčí Steinerová. Ve funkcích podle ní skončí nejpozději k 1. říjnu příštího roku.

Přechodná ustanovení nového zákona upravují "jízdní řád“ odchodů i pro ostatní šéfy soudů. Ti, kteří byli jmenováni v roce 1990, odejdou za dva roky, jejich kolegové jmenovaní do roku 1994, za tři roky.

Po čtyřech letech skončí mandát funkcionářům nastoupivším do roku 1998, po pěti těm, kteří byli jmenováni do roku 2000 a po šesti letech předsedům a místopředsedům jmenovaným v letech 2001 a 2002.

Soudní funkcionáři, kteří byli jmenováni v letech 2003 až 2007 a v roce 2008 před dnem účinnosti nového zákona, končí funkční období za sedm let.

Harmonogram platí pro okresní, krajské a vrchní soudy, předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu ČR skončí mandát za pět let. Soudci mohou dle uvážení ministra spravedlnosti respektive prezidenta republiky získat funkci i opakovaně.

Vzroste vliv politiků na soudnictví

Samotný plán jmenovat soudní funkcionáře na omezené funkční období nevyvolal u většiny soudců odpor. Soudcovská unie ale vidí zásadní nebezpečí v tom, že nové funkcionáře má nadále jmenovat ministr spravedlnosti.

Po marných pokusech o odvolání Brožové z čela Nejvyššího soudu nebo spor prezidenta Václava Klause o nejmenování soudců mladších třiceti let jde podle nich o nejúspěšnější průnik politiků do fungování soudů.

"Současnou úpravu považuji za naprosto zrůdnou,“ nehledá salónní slovíčka prezident Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa. "Představte si předsedu nějakého soudu, který na svém místě sedí dvacet nebo třicet let. Ten funkcionář udělá všechno pro to, aby byl znovu jmenován. A pokud uspěje, bude ministrovi tak strašně vděčný, že se obávám, že cestou soudních funkcionářů se budou ovlivňovat konkrétní kauzy,“ říká Jirsa.

Za nešťastnou považuje novou úpravu i ombudsman a bývalý ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Ten před deseti lety neúspěšně prosazoval reformu soudnictví, která by vedla k posílení nezávislosti justice na politicích, v parlamentu s ní ale neuspěl.

"Nový zákon sice omezuje funkční období pro předsedy soudů, nicméně jejich nástupce opět vybere exekutiva. Předseda soudu tak bude jen dobře placeným zřízencem ministerstva spravedlnosti,“ obává se Motejl.