"Zveřejním celý spis i s mým komentářem. Ze spisu vyplývá, ze nikdo nikdy nebyl na základě, doplním domnělých, zpráv vyšetřován nebo popotahován," uvedl Bartoš. Zopakoval, že vědomě nikdy s kontrarozvědkou nespolupracoval.

Agentem, který se od něho snažil získat informace, byl jeho kolega na vojně. "Byl to člověk, do kterého bych to nikdy neřekl, byl velmi kamarádský. Byla to větší rána, než když jsem viděl svou fotku v pondělí v novinách," doplnil.

 

Totéž tvrdí i Hasil. "Prohlašuji, že mi nikdy nebyl předložen žádný návrh na spolupráci, který bych mohl přijmout nebo v mém případě zcela určitě odmítnout,“ uvádí v písemném prohlášení.

Bartoš plnil úkoly "přiměřeným způsobem", stojí ve spisu 

Několikastránkové svazky, které ve středu Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil novinářům, jejich slova do značné míry potvrzují.

Referent VKR Stanislav Šumeraj, který Bartošův svazek sepisoval, uvedl do závěrečné zprávy: "Na základě jeho zpráv nedošlo k realizaci žádné osoby. Po dobu spolupráce neobdržel žádnou odměnu“.

Na druhou stranu Šumeraj uvádí, že Bartošův vztah ke spolupráci s VKR byl dobrý a své úkoly plnil "přiměřeným způsobem“.

Závěrečná zpráva o spolupráci s Hasilem je zcela obecná. "Jmenovaný se ke spolupráci s VKR stavěl kladně, poznatky, které předával, měly charakter převážně velitelský, hlavně nedostatky v morálně politickém stavu na jednotce, kde byl zařazený,“ napsal do protokolu referent Vladimír Klokner.

V obou případech ukončila VKR spolupráci se současnými poslanci kvůli jejich odchodu do civilu.

Ranincovy záznamy byly podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka skartovány v listopadu 1989.

Žáček: chceme zabránit vydírání 

"Budeme pokračovat zveřejněním jmen příslušníků politické policie, před 21. srpnem budeme prezentovat hybatele, kteří páchali různé věci," řekl ředitel ústavu Jiří Žáček. Dodal, že ústav svým bádáním zabraňuje vydírání lidí, kteří, přestože jsou na seznamech, s tajnými službami nespolupracovali.

VKR se za komunismu zajímala nejen o vojáky, ale i o civilní zaměstnance v armádě.

Žáček uvedl, že ústav rád zveřejní i spisy dalších poslanců, pokud od nich dostane svolení. Kromě Bartoše je to bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý, Pavel Ploc (ČSSD) a Tomáš Hasil a Juraj Raninec (oba ODS). Všichni spolupráci s VKR popřeli.

Ploc podnikne proti ústavu právní kroky

Ploc se tiskové konference na rozdíl od Bartoše nezúčastnil, společně s ČSSD se rozhodl, že proti způsobu práce Archivu bezpečnostních složek podnikne právní kroky. "Jejich cílem je nejenom očištění dobrého jména Pavla Ploce, ale zároveň jasné vymezení práv a povinností úřadů, které nakládají s tak citlivými údaji," uvedla strana v tiskovém prohlášení.

"Naprosto odmítám jakoukoli aktivní spolupráci s bývalou VKR. Můj svazek je důkazem, že předlistopadový komunistický režim se snažil získávat na svou stranu řadu lidí, ale u mne se jim to nepodařilo. Bohužel až způsob zveřejnění mého jména Archivem bezpečnostních složek se ze mne v očích veřejnosti pokouší udělat estébaka," uvedl Pavel Ploc.

Poslanec se rozhodl požádat o lustrační osvědčení, a to, jak uvedla ČSSD, i přesto, že tak učinil již dvakrát a vždy byl výsledek negativní. Sociální demokraté jsou kritiky ústavu už od jeho založení, podle nich provádí politický výklad historie.

 

„My jsme ty spisy nepsali, nesepisovali jsme agenturní záznamy, pouze jsme na žádost novinářů vyhledali svazky včetně jeho svazku, který se dochoval, a podle zákona je zpřístupnili badatelské veřejnosti,“ brání se mluvčí ústavu Jiří Reichel.