"Když to dokázali ve Francii a v Německu, proč bychom to nedokázali my,“ ptá se iniciátor zákona, poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).

Ve Francii i v Německu byly zákony upravující chovy vybraných plemen už přijaty. "Ve Francii šli dokonce tak daleko, že zakázali dovoz některý plemen a všem exemplářům na území státu byla nařízena kastrace. To je cesta asi zbytečně drastická, kterou bych osobně nevolil, ale pokud bude útoků přibývat, nějaké řešení najít musíme,“ říká poslanec.

Na přelomu září a října hodlá uspořádat několik odborných seminářů s kynology a vytvořit buď samostatný zákon nebo novelu stávajících zákonů, která by chov zpřísňovala.

Přijata by mohla být podle Tejce ještě v tomto volebním období. "Už dnes zákonu řada poslanců vyjadřuje podporu. Budeme ji hledat napříč Sněmovnou. Nechci, aby byl zákon vnímán jako levicový nebo pravicový,“ podotýká bezpečnostní expert ČSSD.

Budeme testovat DNA? ptá se kynoložka

Mezi chovateli ovšem nadšení z nového zákona nepanuje. "Jako kynologa i jako občana tohoto státu mě štve, že se chystají nové zákony, aniž by se využívaly ty, které platí. Zákon o psech nic nemůže řešit, protože vina není na psech, ale vždycky na lidech, kteří je buď nedokážou vychovat, nebo se o ně špatně starají,“ říká kynoložka Vladimíra Tichá.

"Jak budete plemeno dokazovat? To dokážete leda u psů s dokladem původu. Jistěže dnes existuje možnost prokázat příslušnost k plemenu testem DNA, ale kdo to bude platit,“ namítá odbornice.

Podle ní nelze rozlišovat plemena psů na více a méně nebezpečná. Jednota totiž nepanuje ani mezi zákonnými úpravami v zemích, které k represi přistoupily. "Když se podíváte do seznamu plemen, která jednotlivé státy sankcionují, zjistíte, že se to strašně rozchází. Německo ani Francie si na seznam své národní plemeno nedá,“ tvrdí kynoložka.

Nejvíc kouše jezevčík

Tichá nesouhlasí ani s tím, že by některá plemena psů byla agresivnější než jiná. "Když Američané dělali výzkum, kteří psi nejvíc koušou, na prvním místě se umístil jezevčík a na druhém čivava. Samozřejmě chápu, že když vás kousne doga, následek asi bude jiný než když vás kousne čivava. Ale když se na to podívám z pohledu svého čtyřletého vnuka, jemu asi může uškodit i malé plemeno stejně jako doga mně,“ namítá Tichá.

Také Tejc předpokládá, že zákon rozlišující psy podle rasy má na úspěch menší šanci. Chce proto nabídnout dvě varianty.

"Můžeme jít cestou vyjmutí určitých plemen psů, pro jejichž chov je třeba splnit některé podmínky. Majitel by například nesměl být stíhán pro násilnou trestnou činnost a podobně. Druhá, a zdá se že pravděpodobnější cesta, je, že by se obecně zvýšily tresty za napadení člověka psem,“ vysvětluje navrhovatel.

Vyšší tresty za týrání zvířat

"Stejně by se zvýšily i tresty za týrání psů, protože právě týraná zvířata jsou nejrizikovější a třetí zpřísnění by se mělo týkat postihu těch, kdo nemají na veřejném prostranství psa na vodítku nebo s nasazeným náhubkem,“ dodává Tejc. Majitelé psů, kteří vážně zranili člověka, bývají doposud stíháni za ublížení na zdraví z nedbalosti, kde hrozí dvouletý nepodmíněný trest, za utýrání zvířete je v Česku až rok vězení nebo pokuta.

Ministerstvo vnitra k problému zatím žádný postoj nezaujalo. "Aktivitu pana poslance Tejce v tuto chvíli komentovat nemůžeme, neboť jeho návrh nemáme k dispozici,“ říká mluvčí Vladimír Řepka.

Úřad letos pouze doporučil místním samosprávám, aby ve svých městech formou vyhlášek jasně vymezily prostor pro volný pohyb psů na veřejných plochách. "Tato metodika, ale přímo ,bojová‘ plemena speciálně neřeší,“ dodává Řepka.