Zpráva publikovaná v roce 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv ukázala, že ČR má v jejím naplňování stále rezervy. „Naše země udělala velký pokrok. To ale není omluva pro to, abychom zavírali oči před problémy, které je třeba řešit,“ uvedla ředitelka české pobočky Amnesty International Dáša van der Horst.

Aktivisté mají výhrady také k péči o duševně nemocné či k práci české policie. Amnesty International ve své Výroční zprávě o stavu lidských práv v roce 2007 dokumentovala situaci ve 150 zemích světa.

Romský problém trvá

Podle aktivistů měli Romové v Česku loni nerovnoprávné postavení. Diskriminaci zažívali hlavně v přístupu k bydlení, ve vzdělávání, zdravotní péči a zaměstnávání, píše AI.

Česko stále nemá antidiskriminační zákon. Je tak poslední ze zemí EU. Přijmout ho přitom mělo už při svém vstupu do unie. Hrozí mu za to sankce. Návrh normy schválil parlament, prezident ho ale vetoval. Zákon považuje za zbytečný a kontraproduktivní. Sněmovna by o vetu měla hlasovat na své příští schůzi.

Podle AI projekty ke zlepšení situace Romů nejsou "dostatečně systémové". Ředitelka české pobočky AI Dáša van der Horst uvedla, že impulsem ke změně by mohla být letos vzniklá vládní agentura pro sociální začleňování v romských komunitách, tedy pro boj s ghetty.

Pozornost od podstaty problému podle organizace odváděly "nepřijatelné projevy" vicepremiéra Čunka či senátorky Liany Janáčkové (za Nezávislé) na adresu Romů.

Čunek loni například uvedl, že aby člověk dostal sociální dávky, měl by se opálit a dělat ohně na náměstích. Janáčková zase jako starostka jedné z ostravských částí mluvila o tom, že by místní Romy zavřela za plot s ostnatým drátem.

"Podobné výroky nepoškozují jen Romy, ale českou společnost jako celek. Je proto třeba, aby zaznělo jejich důrazné odsouzení," uvedla šéfka české pobočky AI.

Zpráva připomíná, že Romové z Česka uspěli loni u Evropského soudu pro lidská práva se svou stížností na přeřazování romských dětí do zvláštních škol. Evropská komise pak ČR vyzvala k přijetí opatření, která by "segregaci překlenula", píše AI.

Zpráva zmiňuje také to, že mnoho romských chlapců a děvčat je odebráno rodičům a končí v domovech. AI připomíná i nedobrovolné sterilizace romských žen.

Nelepší se policie ani péče o duševně choré

Aktivisté uvedli, že nezaznamenali ani "dostatečné zlepšení práce policie". Píšou, že policisté podle mezinárodních institucí špatně zacházeli s příslušníky menšin či bezdomovci. AI i další organizace poukazují na to, že případné stížnosti na postup policistů neprověřuje nezávislý orgán, ale své kolegy vyšetřují sami policisté.

AI se zaměřila také na péči o duševně nemocné. Kritizovala používání klecových lůžek, nedobrovolné hospitalizace i kontrolu soudních rozhodnutí o umístění do léčeben.

Podle aktivistů Česko také jako jediný stát EU nepodporuje činnost mezinárodního trestního soudu. České úřady navíc nedokázaly vyvrátit podezření, že na letištích v Česku přistávaly letouny zahraničních zpravodajských služeb se zajatci, uzavírá AI.

Z celosvětového hlediska AI ve své výroční zprávě kritizuje neschopnost západních vlád a lhostejnost nastupujících velmocí k řešení nejvážnějších krizí, které prodlužují konflikty po celém světě. Ve více než polovině ze 150 hodnocených zemích byli podle AI lidé vystaveni mučení a bylo jim upíráno právo na svobodné vyjádření, ve třetině čelili nespravedlivým procesům.