Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) pro středeční jednání vlády navrhl odklad platnosti zákona o další tři roky.

To je ale jenom formální návrh, neboť se už stejně chystá zákon zcela nový, jímž úředníkům výlučné postavení sebere. Budou z nich „obyčejní“ zaměstnanci, podřízení výhradně Zákoníku práce.

Nesouhlas sociální demokracie s plánovaným postupem koalice úředníkům nemusí být nic platný.

Čistky budou normální?

Když se zákon před šesti lety schvaloval, jeho příznivci nejvíce oceňovali, že přinese ochranu úředníků před čistkami, které provázejí povolební změny ve vedení státních úřadů. S tím má být nyní konec. To se rozhodně nelíbí soc. dem. šéfovi sněmovního sociálního výboru Zdeňku Škromachovi, který je přesvědčen, že pokud vláda přijde do Sněmovny s návrhem na další odklad zákona, ČSSD ho nepodpoří.

Jak řekl Právu, Langerův návrh je důkazem, že boj s korupcí nemyslí ODS vážně. Nejistota úředníků je podle něho zdrojem korupce, protože „špatně placený státní úředník je přístupnější různým tlakům“. Navíc otálení podle něho může znamenat odchod schopných a zkušených úředníků, což po dvaceti letech popře snahu o stabilizaci státní správy, která byla hlavním smyslem zákona.

„Úřady by měly fungovat bez ohledu na to, kdo je právě u moci. Po volbách by se měli měnit jen ministři, jejich náměstci, ale úředníci by měli zůstávat,“ tvrdí Škromach.

Nový zákon, který by měl tato odkládaná pravidla nahradit, by měl Langer ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem (ODS) vládě předložit teprve do konce letošního června.

Ministři předpokládají, že odklad služebního zákona o tři roky ve Sněmovně prosadí. Podle Škromacha to však může dopadnout tak, že poslanci s tímto krokem souhlasit nebudou, a pak by od ledna hrozil ve státní správě velký zmatek.

„Vláda se na náběh nových pravidel nepřipravila, protože s nimi vlastně nikdy nepočítala a s novým zákonem za dva roky nepřišla. Od ledna by tedy měla začít platit pravidla schválená v roce 2002, což může přinést i kolaps státní správy,“ soudí Škromach.

Mrtvý zákon

Premiér Mirek Topolánek již dřív na adresu služebního zákona řekl, že je mrtvý. Podle něho by bylo lépe pro vedoucí funkce uplatnit manažerský systém, který umožní vrcholné státní úředníky nejen dobře zaplatit a udržet, ale v případě potřeby i propustit.

Tento princip však odmítá Škromach. „Představa, že by státní správa měla být tržní záležitostí, je nepřijatelná, neboť právě otevře prostor korupci,“ je přesvědčen.