"Chceme tím splatit dlouhodobý dluh Československa a ČR vůči svým občanům, kteří byli nuceni opustit své domovy s majetky po postoupení území Zakarpatské Ukrajiny Sovětskému svazu nebo Ukrajinské socialistické republice,“ řekl Hamáček Právu.

Podle něj je pravda, že Sovětský svaz tehdy na základě smlouvy vyplatil Československu kompenzace, "nicméně tyto náhrady se už přímo k těm lidem, kteří tam majetek zanechali, nedostaly“.

Podle něho plánovaná miliarda korun, kterou by tento krok v případě schválení zákona stál, "není ve státním rozpočtu tak zásadní suma“.

Nárok lze zdědit

Českoslovenští občané, kteří nebyli již dříve odškodněni jinak, by mohli podle návrhu zákona požadovat finanční náhradu za domy, hospodářská stavení i budovy sloužící k podnikání, které fyzicky existovaly k 30. lednu 1946, a za zemědělské či lesní pozemky nebo dvory.

Žádat by mohli v roční lhůtě od nabytí platnosti zákona. Jde většinou o staré lidi, řada z nich již ani nežije, proto se počítá, že by nárok mohly uplatnit jejich děti. Počet žadatelů proto tedy zatím nelze odhadnout.

Ve své žádosti by museli uvést soupis majetku, o jehož nahrazení žádají, včetně ceny, kterou měl v květnu 1938, což je datum, ke kterému se dělaly v rámci přípravy mezinárodní smlouvy soupisy čs. majetku na Zakarpatské Ukrajině.

Nejvíce 2 milióny

Podle Hamáčka jsou tyto soupisy v archívech a mohly by se při současném dohledání majetku použít.

Výše odškodnění za nemovitosti by se nyní vypočítávala s ohledem na jejich současné ceny a za půdu by se vyplácel desetinásobek její tehdejší hodnoty. Nejvyšší možná suma, kterou by odškodnění mohli dostat, je stanovena na dva milióny korun.

Hamáček připouští, že mohou vzniknout komplikace při posuzování nároků na odškodnění, ale neobává se, že by se to mohlo stát předmětem spekulací. Případné spory budou řešit krajské soudy.