Článek
Studium na univerzitě za prestižní záležitost považuje na sedmdesát procent lidí, které v anketě oslovily Novinky. Každoročně se chce na akademickou půdu dostat na desetitisíce maturantů, místo je však jen pro část z nich.
Navíc každý, kdo má zájem dostat se na vybraný obor, musí bezpodmínečně zaplatit přihlášku, tedy asi pět set korun. Spousta absolventů si jich však podá více, aby se zvýšila jejich šance na přijetí.
Investice za tisíce
„Zaplatila jsem si pět přihlášek, abych měla jistotu, že se někam dostanu. Uspěla jsem ve všech přijímačkách, takže jsem si pak mohla vybrat obor, který jsem chtěla,“ řekla Pavlína Kohoutová, studentka Vysoké školy ekonomické v Praze.
Stejného počtu přijímacích řízení se podle ankety Novinek, která proběhla mezi víc než třemi sty studenty pěti tuzemských univerzit, účastnilo na 36 procent současných vysokoškoláků. Neváhali tak zaplatit až dva a půl tisíce korun. Ještě více investovalo přes sedm procent respondentů.
| O průzkumu Novinek mezi studenty dále čtěte: |
|---|
| Čtvrtina vysokoškoláků utratí za studium až 10 tisíc měsíčně |
| Studenti jsou ochotni platit školné až 10 000 ročně |
Něco přes padesát procent studentů zaplatilo až 1500 korun, tedy za účast na třech přijímacích řízeních. S jednou podanou přihláškou si vystačilo necelých šest procent dotázaných.
Podle jedné medičky je více přihlášek větší zárukou na úspěch. „Jednu přihlášku bych si nedala. Jinak doufám, že pokud to dostuduji, dopadnu lépe než někdo, kdo má jen učňák. Navíc je studium na univerzitě pro mě prestižní, jinak bych to nedělala,“ řekla Kateřina Roušarová.
O vysoké škole pochybují jen lidé z humanitních oborů
Že absolvování vysoké školy pomůže mladým lidem k lepšímu profesnímu uplatnění téměř nikdo nepochybuje, jen pouhá čtyři procenta si myslí, že jim akademický titul k lepší práci nepomůže. Jedná se zejména o studenty humanitních oborů.
Ankety Novinek se zúčastnilo na 316 studentů ekonomických, technických, humanitních, přírodovědných a lékařských oborů z Masarykovy univerzity, Západočeské univerzity, Karlovy univerzity, Českého vysokého učení technického a Vysoké školy ekonomické. Dotazovaní za sebou měli minimálně jeden rok prezenčního, tedy denního studia.
