„Nebyly splněny důvody, pro které lze zakázat shromáždění,“ řekl Právu soudce Václav Roučka.

Magistrát může proti tomuto rozhodnutí podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Verdikt krajského soudu ale nabude právní moci už s okamžikem jeho doručení. "Dnes jsem mluvil s tajemníkem a ten předpokládá, že si kasační stížnost podáme," reagoval Rödl.

Zatčení muži přijeli z Polska.:. Na zakázaný pochod Plzní přijeli i příznivci ultrapravice z Polska. foto: Právo/Patrik Biskup

Extrémisté pak mají třicet dní na to akci kdykoliv uskutečnit bez předchozího ohlášení a i po této době jim bude stačit konání pochodu jen oznámit den předem. „Průběh shromáždění musí odpovídat původnímu ohlášení,“ upřesnil Roučka.

Bureš již sdělil, že akce v Plzni bude.

 

„Nebyly splněny důvody, pro které lze zakázat shromáždění,“ řekl Právu soudce Václav Roučka. Primátor Rödl sdělil, že rozhodnutí soudu respektuje. „Pravděpodobně podáme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvedl Rödl.

Primátor: Zákaz jsem s právníky projednat nestihl

Pochod, oficiálně za svobodu projevu, se měl původně konat v sobotu 19. ledna a radikálové měli projít od plzeňského centrálního autobusového nádraží k synagoze a dál na náměstí Republiky. Sešlo se jich ale jen několik desítek, většina jich po zrušení pochodu zamířila do Prahy.

Primátor akci na poslední chvíli zakázal s odůvodněním, že jejím skutečným smyslem je propagace neonacismu a to navíc téměř přesně v den, na který připadá výročí válečných transportů plzeňských židů.

Rödlovi nyní hrozí reálná hrozba stíhání za zneužití pravomoci veřejného činitele. Trestní oznámení už na něj podal jak Bureš, tak Dělnická strana.

„Pokud bych byl odsouzen, může to mít vliv na moji funkci primátora i na mou případnou kandidaturu na hejtmana,“ připustil Rödl, který podle svých slov zatím neví, zda by požádal prezidenta o udělení milosti. „Pokud ano, tak určitě až po rozhodnutí soudu,“ dodal primátor.