Učitelé tak poprvé dostávají možnost předávat žákům to, co sami chtějí a o čem jsou přesvědčeni, že je pro děti užitečné. Každá škola teď bude učit jinak.

"Školní vzdělávací programy znamenají otevření nových možností pro učitele i jejich žáky," zdůrazňuje ministryně školství Dana Kuchtová (SZ), jejíž dcera v pondělí nastupuje do pražské základní školy v Londýnské ulici, což je jedna ze škol, na které reformu v předchozích letech testovali.

Inspekce už nebude kontrolovat násobilku

Základními stavebními kameny, o které se školy při tvorbě vlastních vzdělávacích programů mohly opírat, jsou takzvaná průřezová témata.

"Jde o okruhy aktuálních problémů současného světa. Patří mezi ně Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v globálních souvislostech či třeba Multikulturní výchova," řekl Právu Petr Vinš. Ten se zabývá vzdělávacími projekty, které mají učitele na reformu připravit.

Česká školní inspekce už podle něj nebude kontrolovat, zda žák ve čtvrté třídě umí násobilku, ale zda umí spolupracovat ve skupině.

"Inspektoři budou kontrolovat, zda žák respektuje přesvědčení druhých, využívá-li informační technologie nebo jestli je schopen obhájit svůj názor, argumentovat, kriticky myslet a hodnotit výsledky svých činů - tedy takzvané klíčové kompetence," dodal Vinš.

Zcela nové předměty

V nové škole se změní i předměty, na které jsme byli zvyklí. Například z matematiky se stává Matematika a její aplikace. Fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis se prolínají v jeden celek Člověk a příroda. Učitelé by měli děti vzdělávat i v dalších nových oblastech, jako je Osobnostní a sociální výchova.

"Jejím smyslem je pomáhat žákům utvářet si praktické životní dovednosti. Proto se věnuje poznávání lidí, komunikaci a řešení problémů," vysvětluje Marie Pojerová, ředitelka pražské Základní školy Hanspaulka.

Jakým způsobem budou učitelé usilovat o to, aby jejich žáci nabyli klíčových kompetencí, bude záležet jen na dané škole. Ale zůstává otázkou, jak to školy zvládnou: učitelé totiž nebyli nijak zvlášť proškoleni.

"Spousta mých kolegů se k reformě staví skepticky. Nechci se ani vyjadřovat k tomu, jak budou za náročnější práci ohodnoceni. Zdá se také, že když se zvedne daň z přidané hodnoty, pak nebude z čeho nové pomůcky, učebnice a veškeré materiální zabezpečení pokrýt," řekl Právu František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství.

Zachrání školy evropské peníze?

Při tvorbě programů školy podle průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání postrádaly finance právě na nákup vzdělávacích, konzultačních a servisních služeb.

Podle vyjádření ministryně školství Dany Kuchtové by se však situace měla zlepšit po zahájení čerpání prostředků z evropských fondů. Ministerstvo má obdržet přes sto miliard korun. "Mám obavu, že z těchto prostředků toho moc neuvidíme. Čerpání peněz není dostatečně připraveno. V současné době je tak ohroženo. Jde o časovanou bombu," varuje František Dobšík.