Vyplývá to z analýzy, kterou v úterý představili pracovníci Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) společně s ministryní školství Danou Kuchtovou. 

"Ve školství nejrychleji rostly příjmy na gymnáziích a školách se sportovním zaměřením, kde se průměrně zvedly o 7,4 procent na 24 509 korun," uvedla Kuchtová, jež se ohradila proti petici školských odborů s 65 tisíci podpisy proti snižování výdajů ve školství, kterou odboráři předali koncem června vládě.

Podle Kuchtové je realita odlišná než prohlašují odboráři, protože učitelům nehrozí ani nižší platy, ani hromadné propouštění.

"Máme k dispozici čísla, která tvrdí něco jiného," podotkla.

Nejméně vydělali učitelé školek

Tato čísla tvrdí, že nejvyšší průměrný příjem v rámci regionálního školství, konkrétně 24 665 korun, vykázali učitelé vyšších odborných škol. Výdělek středoškolských učitelů vzrostl o 6,3 procent na 24 294 korun. Na základních školách si učitelé polepšili o 5,8 procent na 22 657 korun.

"Vyšší mzdu vykázali též akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol. Ti si polepšili o 6,6 procent a pobírali v průměru 28 079 korun," upozornila Kuchtová. Naopak nejméně si vydělali učitelé v mateřských školách s průměrnými 17 770 korun.

Ministerstvo zkresluje, tvrdí odbory

Školské odbory na uvedená čísla reagují skepticky.

"První čtvrtletí není pro hodnocení vypovídající. Zde hraje roli hodně zkreslujících faktorů. Například jak se zachovali ředitelé, jestli již od ledna vypláceli nadtarifní složky či čekali na rozpočet, který dostali až v období únor - březen," řekla Právu Markéta Vondráčková, místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství.

Od letošního ledna se totiž zvýšily o 30 až 50 procent příplatky za vedení všem vedoucím pracovníkům. Tedy nejen ředitelům, jejich zástupcům, ale i třeba vedoucím družin.

"To udělalo strašně moc, ale běžnému učiteli se příjem vůbec nezvýšil. Čísla by mohla být objektivní, kdyby se do nich nezapočítávaly právě příjmy vedoucích pracovníků," upozornila dále Vondráčková.  

Asistentem na VŠ za 8 300 čistého

O lepší platové situaci pochybují i ti, kterých se to nejvíce týká, tedy učitelé.

"Působím na plný úvazek jako odborný asistent na Pedagogické fakultě UK v Praze. Po pětiletém magisterském a následném tříletém denním doktorandském studiu jsem získal titul Ph. D. Můj plat za plný úvazek na fakultě činí 17 000 korun hrubého, na osobní ohodnocení, popřípadě jiné pohyblivé složky platu fakulta nemá peníze, tudíž se na mé výplatní pásce nikdy neobjevily," říká Ondřej Hník, jenž si na celých 17 000 hrubého "polepšil" teprve loni.

"Do té doby jsem bral 12 000 korun hrubého za plný úvazek jako odborný asistent s titulem Mgr, což činilo přesně 8 300 korun čistého. Zaměstnanci byli totiž zařazováni do nižší platové třídy, než kam skutečně patřili. Instituce zkrátka neměla na odpovídající platové třídy dostatek financí," říká Hník.

"Učím 24 let a můj příjem je přibližně 21 000 korun hrubého. Toto snad považuje paní ministryně za motivační? Takto si váží učitelů v produktivním věku?" ptá se závěrem středoškolská učitelka Dana Kabeláčová, která na své výplatní pásce žádnou změnu nezaznamenala.

Mzdy porostou kvůli úbytku učitelů

Podle ÚIV průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve školství činila v prvním čtvrtletí 19 195 korun, což je o 6,2 procent více než ve stejném období minulého roku.

Letos je to však zřejmě naposledy, co se mzdy pedagogů zvýšily výrazněji. Na příští rok mají přislíbený nárůst o 1,5 procenta, což by zřejmě nepokrylo ani inflaci. Nicméně Kuchtová se domnívá, že ve skutečnosti platy stoupnou až o tři procenta. To proto, že kvůli úbytku žáků budou pracovníci ze škol odcházet.

Kolik si učitelé vydělali v 1. čtvrtletí 2007
mateřské školy 17 770 Kč
základní školy 22 657 Kč
speciální školy celkem 23 481 Kč
střední školy celkem (bez VOŠ) 24 294 Kč
gymnázia a školy se sportovním zaměřením 24 509 Kč
střední odborné školy 24 174 Kč
střední odborná učiliště 24 271 Kč
konzervatoře 23 795 Kč
vyšší odborné školy 24 665 Kč
Zdroj: ÚIV