Hlavní obsah

Ministr Pospíšil chce od vězňů více práce

Právo, Kateřina Beránková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

ČESKÁ REPUBLIKA

Čeští vězni se zřejmě budou muset v budoucnu připravit na mnohem tvrdší režim. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce totiž prosadit novelu zákona, která by měla skoncovat s lelkujícími vězni vyhýbajícími se práci.

Článek

V českých káznicích je v současnosti zhruba 13 tisíc práce schopných vězňů, pracuje jich necelých sedm tisíc. Náklady na jednoho vězně na den přitom dosahují částky devíti set korun.

"S pravidelným pracovním režimem se setká nemalý počet vězňů mnohdy poprvé. Novela by měla rozšířit okruh subjektů, u nichž by vězni nemohli nabízenou práci odmítnout. Jde například o nemocnice či školy," uvedl Jakub Stadler z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Vězni by tak mohli zastoupit bývalé "civilkáře", kteří s profesionalizací armády zmizeli.

V současné době zákon stanovuje, že odsouzený zařazený do práce je povinen pracovat, pokud je zdravotně způsobilý, musí pracovat ale jen "pro stát". Pokud jde o zakázku soukromníka, může odmítnout. To chce ministr změnit.

Vězení vydělávat nebude

Pospíšil věří, že do konce června letošního roku bude pracovat šedesát procent práce schopných vězňů, což je běžné v ostatních zemích Evropské unie.

Nová úprava má řešit i situaci financování života odsouzeného za mřížemi a případné dluhy. Ministerstvo ale nepočítá s tím, že by vězni více přispívali na pobyt za mřížemi.

Jeden vězeň přijde měsíčně stát na zhruba 27 tisíc korun. Odsouzený hradí náklady výkonu trestu z pracovní odměny ve výši čtyřiceti procent, maximálně však 1500 korun měsíčně. Tuto částku považuje ministerstvo za přiměřenou.

"Vězni jsou ji schopni platit. Věznice nikdy nebude výdělečným podnikem, je to spíše symbolický poplatek," podotkl Stadler.

Podle něj by vyšší suma  znamenala nárůst neplatičů, na nichž by pak stát musel dluhy vymáhat. Už teď mu přitom dluží 60 tisíc trestaných osob více než 800 miliónů korun. Potrestaní loni přitom za práci dostali průměrně více než čtyři tisíce.

"Po stržení poplatků může vězeň se zbylými penězi nakládat podle své vůle. Nakupovat si léky, brýle, cigarety nebo posílat peníze domů," sdělil Stadler.

Největší zájem o kuchaře

Přímo ve věznicích jsou kapacity na zaměstnání odsouzenců malé, proto větší část vězňů pracuje u soukromých firem mimo káznici.

Největší poptávka ze strany soukromých firem je podle informací Vězeňské služby v severních a západních Čechách. "Největší zájem je o profese kuchař, údržbář, zedník. Dále jsou oblíbené jednoduché manuální práce," řekl Stadler.

"Bude-li v novele opět zakotvena povinnost pracovat - nejen pro stát, je nutné dostat práci do věznic. V cizině je práce pro vězně zajišťována formou takzvaných státních zakázek, kde přímo stát dává možnost práce vězňům," uvedl mluvčí valdické věznice Josef Witschel.

Upozornil, že zde sehrává velkou úlohu i zdravotní způsobilost vězňů v návaznosti na délku trestu odnětí svobody a jejich chuť do práce.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám