Když se Právo v pondělí zeptalo volebního výboru Sněmovny, jak jsou na tom členové Rady ČT, zda všichni radní zmíněnou povinnnost danou zákonem o ČT splnili, tedy předložili lustrační osvědčení včetně podepsaného čestného prohlášení, nedostalo jednoznačnou odpověď.

Znamená to, že v archívu Sněmovny je buď nepořádek, nebo některý z radních požadavky nesplnil, například kvůli tomu, že členem milicí byl, a nechtěl to přiznat. Pikantní je, že pokud skutečně někdo z radních lustrační osvědčení včetně čestného prohlášení nedodal, má i on příští středu rozhodovat o dalším osudu jak generálního ředitele ČT Jiřího Janečka, tak nepřímo i jeho vrchního a programového ředitele Lamberta.

Stěžují si na radní

Ve středu rozčeřila události kolem Rady ČT i Nezávislá odborová organizace ČT. Zaslala sněmovní i senátní mediální komisi stížnost na Radu ČT. Management veřejnoprávní televize ani rada podle odborů nereagovaly na jejich dopisy, kde na porušení zákona v kauze Lambert odboráři upozorňovali. Porušení zákona se měl dopustit generální ředitel ČT Jiří Janeček tím, že zaměstnal ve vedoucí funkci bývalého milicionáře.

"Radní nechali vyplatit generálnímu řediteli ČT statisícové odměny, i když v té době bylo jasné, že k vědomému porušování lustračního zákona generálním ředitelem skutečně dochází," uvádí se v dopise odborářů. Ti rovněž poukazují na sepětí radních s politiky.

"Dnes už je jiná doba, chtěl bych odborářům vzkázat, že dnes už si nikdo z politiků spacák nechystá," řekl ve středu Právu člen mediální komise Petr Pleva (ODS) v narážce na televizní stávku na přelomu let 2000/2001, kterou odboráři také organizovali. Mediální komise bude na stížnost televizních odborářů reagovat rovněž příští úterý.