Lepší poměry za komunistů uvedli především lidé starší šedesáti let, lidé ekonomicky neaktivní, zejména důchodci. Dál potom lidé se špatnou životní úrovní, nízkými příjmy a voliči KSČM.

Spokojení se současnou situací jsou naopak spíše lidé ve věku 30-44 let, kteři jsou výdělečně činní a mají středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. Za lepší považujáí dnešní poměry také osoby s vyššími příjmy, dobrou životní úrovní a voliči ODS.

Srovnání poměrů před a po listopadu 1989 (v %)
Lepší dnes 36
Tak napůl, nedá se říct 35
Před listopadem 1989 15
Netýká se 14
Zdroj: CVVM

Podle průzkumu nejvíce lidem vadí hospodářská kriminalita, dále pak nezaměstnanost. Na třetím místě je nespokojenost s politickou situací, která předčila i obecnou kriminalitu spolu s malou bezpečností občanů a výskytem drog.

Kolem 10 procent respondentů vyjádřilo vlastní nespokojenost s mezilidskými vztahy, chováním a výsadami politiků. Zlobí je špatná práce soudů a policie a úpadek morálky, sociální nejistota a nízká životní úroveň.

Co vám nejvíce vadí na dnešních poměrech? (v %)
Hospodářská kriminalita - korupce, tunelování 29,4
Nezaměstnanost 20,9
Politická situace - špatná práce, nízká politická kultura, rozhádanost politiků 16,4
Obecná kriminalita, malá bezpečnost občanů, drogy 15,3
Mezilidské vztahy, chování a vlastnosti lidí 14
Chování a výsady politiků - lži, podvody, zneužívání imunity, nezájem o lidi, vysoké platy 12,4
Špatná práce soudů a policie, špatná vymahatelnost práv, špatné zákony 11,1
Vysoké ceny, drahota, zdražování, vše je drahé 9,1
Morální úpadek, morálka je nahrazena penězi 7,3
Sociální nejistota, nízká životní úroveň, chudoba, bezdomovci 6,9
Zdroj:CVVM

Naopak více než polovina občanů vnímá pozitivně změny v možnosti cestovat (66,5%), v přístupu k informacím (64,2%), v možnosti svobodně žít (55,4%) a v možnosti říkat své názory (53,6%). Více než třetina lidí kladně hodnotí také větší přístup ke kultuře, celkové pojetí života, životní úroveň, osobní pohodu a osobní život. Přes 20 procent dotázaných je spokojena s děním v místě bydliště a politickým životem v zemi.

U více než 40 procent respondentů došlo naopak ke zhoršení v pocitu sociálních jistot a pocitu bezpečí, skoro 30 procent si stěžuje na zabezpečení ve stáří a pracovní uplatnění.

Se změnou společenského systému vyjádřilo souhlas sedm z deseti dotázaných, naopak pětina z nich si myslí, že změna nestála za to.