Článek
Výraz „pořádně uklizeno“ neznamená pro každého úplně totéž, ale v zásadě se shodneme na tom, že jde o prostor bez špíny a prachu, kde jsou věci tam, kde by měly být, například s čistým prádlem i nádobím uloženým na určeném místě.
A téměř všichni jsme jistě zažili pocit uspokojení, když se nám něco podaří uklidit, uspořádat, vyčistit, včetně naší mysli a našeho chování apod. To vše nás totiž podle psycholožky Kamily Thiele primárně uklidňuje a pomáhá nám to bojovat proti vnitřní nevědomé úzkosti. Míra potřeby takového chování je ale samozřejmě individuální.
Vztah k pořádku se formuje už od dětství. „Je tu socializační komponent, který má kořeny v tom, jak byli lidé vychováváni,“ vysvětluje profesionální konzultantka Tatiana Morrisová. Pokud byl úklid důležitý v našich původních rodinách, přeneseme si podobný postoj většinou i do dospělosti.
Pohodlí, efektivita, konvence
K udržování svého okolí v uklizeném stavu můžeme mít víc motivací. Čistotnost považuje většina z nás za ctnost. Čistotným lidem přisuzujeme automaticky (stejně jako lidem s upraveným zevnějškem) pozitivní vlastnosti, aniž bychom je znali. Máme tendenci si myslet, že mají svůj život vyřešený.
Jak žít s někým, kdo má odlišný přístup k úklidu
„Vysoký standard úklidu znamená pro lidi často více než jen pohodlí a útulnost domova. Pořádek a řád v jejich domech by měly podle obecného mínění odrážet i to, jak ‚dobří‘ nebo ‚úspěšní‘ jsou tito lidé ve svých životech,“ myslí si koučka.
Pořádkumilovnost také podle odborníků může ukazovat, že jsme ochotní do sebe a své pohody investovat čas i práci – neodbýváme se, aktivně tak pečujeme o své blaho. Nehledě na praktické benefity – v takovém prostředí obvykle fungujeme efektivněji, protože věci nehledáme, nezjišťujeme třeba na poslední chvíli, že si ráno nemůžeme vzít teplý svetr, když se náhle ochladí, protože už tři týdny leží špinavý v prádle, apod.
Faktem ale je, že toto vše je relativní, jak si ostatně ukážeme dále. Jsou lidé, kteří bezpečně sáhnou pro ten správný papír, i když mají na stole pro jiné naprosto nepřehledný chaos. A stejně tak je nerozhodí potíž s chybějícím oblečením – situaci prostě vyřeší jinak…
Velkým stimulem k úklidu jsou i společenské konvence. „Mnoho lidí uklízí nejvíce ve chvíli, kdy čeká návštěvu,“ říká Kamila Thiele. „Jde o jakési puzení k úklidu. Míra a důkladnost jsou individuální, dle osobnosti,“ vysvětluje s tím, že v terapii se poměrně často objevuje takzvaný syndrom nečekané návštěvy. Prostě jsme vystresovaní z toho, že by měl někdo vidět, jak opravdu žijeme. Za nepořádek se stydíme.
Funkčnost někdy stačí
O tom, že téma úklidu lidi opravdu zajímá, svědčí i jeho popularita na sociálních sítích. Najdeme tam oba přístupy.
Například autorka a influencerka KC Davisová, kterou jako @DomesticBlisters sleduje na síti TikTok téměř milion a půl lidí, razí zásadu, že úklid je věc „morálně neutrální“.
„To, v jakém stavu udržujete svůj dům, nebo to, jestli jste dobří, či špatní v uklízení, nemá nic společného s tím, jak úspěšný nebo hodnotný jste člověk,“ tvrdí. Její videa jsou zaměřená na funkčnost domácnosti, nikoli na perfektní ukládání věcí.
Doživotní nepořádek aneb Proč je pro některé lidi nesmírně těžké uklízet
Ovšem obrovskou sledovanost mají i videa úklidových perfekcionistů, stejně jako pořady o uklízení. I knihy o efektivním úklidu jdou na odbyt.
„Čím to je, že jsme při pohledu na dobře zorganizovaný stůl tak spokojeni?“ ptá se psychiatr Ralph Ryback s tím, že uklizený byt je jedna věc, ale to, že lidé tráví svůj volný čas sledováním, jak někdo organizuje šanony podle barev, je přinejmenším pozoruhodné…
Pořádek přináší klid i zdraví
Co konkrétního o pořádku zjistili vědci? Z mnoha studií vyplývá, že může přinést víc než jen hezký pohled pro oko:
- Koncentrace, klid a uvolnění. V nepořádku může být velice obtížné soustředit se na praktické úkoly. Výsledky nedávné studie Princetonské univerzity ukázaly, že vizuální kortex (část mozku, která zpracovává zrakové vjemy) může být přetížen, což komplikuje naše další mentální akce. Prostředí ve zmatku a chaosu nás kromě vizuálních stimulů bombarduje i dotykovými. Někdy nám doslova stojí v cestě, což opět rozptyluje. Přitom obvykle býváme i ve stresu z toho, že bychom něco měli…
- Lepší zdraví. Např. studie profesorky Nicole R. Keithové z Indianské univerzity zjistila, že lidé s uklizenými domy jsou zdravější než ti s neuklizenými. Výzkumu se účastnilo 998 Američanů mezi 49. a 65. rokem života, což je skupina, která je nejvíce ohrožena infarktem. Ti, kteří udržovali uklizený domov, byli zdravější než ti, kteří tak nečinili. Pořádkumilovní byli dokonce zdravější než lidé, kteří na rozdíl od nich chodili pravidelně na procházky.
- Pohyb. Úklid je fyzická aktivita a má všechny benefity mírného pohybu, který nezatěžuje tolik jako intenzivní trénink. Taková mírnější forma pohybu je také doporučovaná starším lidem, aby si uchovali zdraví a kondici.
- Lepší spánek. Lidé, kteří si každé ráno ustelou, se vyspí o 19 % lépe než ti, co jen vylezou z postele. Ve výzkumu americké organizace National Sleep Foundation také 75 % respondentů uvedlo, že nejraději spí v čerstvě povlečené posteli, a to prostě proto, že cítí větší pocit pohodlí.
- Nepořádek může přispívat k depresi. Např. studie publikovaná v americkém časopise Personality and Social Psychology Bulletin zjistila, že ženy, které popsaly svůj obytný prostor jako binec, kde se toho musí hodně dodělat, byly náchylnější k únavě a depresi. Ze studie ale nevyplývá, co je příčina a co následek.
Jak vést děti, aby je úklid bavil
Kreativní chaos
Některé jedince však pobyt v uklizeném a uspořádaném prostoru neinspiruje a myšlenky na tento druh řádu a systému je vysloveně obtěžují, i když v jiných oblastech systematičnost a tvůrčí schopnosti nepostrádají. Ne nadarmo vznikl termín kreativní nepořádek či kreativní chaos. Traduje se třeba, že Mark Twain měl na stole opravdový zmatek a Albert Einstein ještě větší.
O vztah mezi kreativitou a nepořádkem se ovšem mezi vědci vedou spory. Jednou z odpovědí je například experiment sociální psycholožky Kathleen Vohsové. Účastníky studie rozdělila do dvou místností, uklizené a neuklizené, a požádala je, aby vymysleli co nejvíce nových využití pro pingpongové míčky. Počet nápadů byl v obou místnostech přibližně stejný, ale v té neuklizené jich bylo mnohem více kreativních a neotřelých.
„Mít uklizeno má svoje benefity, ale čistý prostor může být příliš konvenční na to, aby kreativita proudila. Tak jako uklizeno vytváří zdravější a konvenčnější volby, nepořádek zase produkuje kreativitu,“ říká Vohsová a radí, abychom si vhodnou míru nepořádku vyzkoušeli na místě, které je naše a jež známe.
Když se uklízení chopí profesionální organizátorka domácnosti
Faktem však je, že nepořádek může být jednoduše odrazem naší lenosti či nedostatku zdravých návyků z dětství. Profesor Eric Abrahamson, spoluautor bestseleru Perfektní chaos, ale vyzdvihuje jiné vlastnosti, které s ním mohou souviset:
- Flexibilita. Ti, kteří dobře fungují v chaosu, se obvykle také dobře vyrovnávají se změnami a skvěle „šlapou“ v nejistých podmínkách. I na určitých pracovních pozicích kvetou spíše lidé, kteří se umějí vypořádat s nečekanými problémy.
- Nadhled a umění přejít nedůležité věci. Nepořádek přece počká a nikam neuteče. Pokud si věci v domácnosti příliš neorganizujete, ušetříte tím čas. Ten samozřejmě můžete takzvaně „proflákat“. Ale také ho lze věnovat prioritám, věcem, jež jsou pro vás životně důležité, důležitější než oblečení srovnané do komínků. Ať už mezi ně patří kariéra, blízcí lidé, či třeba zábava, sport, vycházky… Možná opravdu víte, co je pro vás podstatné, a umíte se podle toho zařídit. Jestliže vás tedy váš domácí chaos nijak netrápí, jde nejspíš o znak vaší osobnosti a preferencí.
- Spontánnost. Takoví jedinci dobře vědí, že ne vše musí být hotové včas. Co nehoří, to se dá často odložit na později. Možná byste s nimi bydlet nechtěli, ale když narazíte na nepořádného kreativce, je tu šance, že s ním zažijete nějaké spontánní dobrodružství.
Kdy je úklidu příliš?
Na pořádkumilovnosti není nic špatného, společnost tuto vlastnost velice oceňuje. Ovšem tak, jako je mezi psychické nemoci řazena patologická, chorobná nepořádnost, může duševní poruchu signalizovat třeba i byt bez nejmenší skvrnky. Extrémní uklízení, nutkání mít vše čisté, srovnané a na svém místě, je jedním z projevů kompulzivního chování.
- Kdy zpozornět? Když je někdo ochoten zmeškat večer s přáteli, přijít pozdě do práce či do školy jen proto, že něco musí dodělat doma. Lidé s takovou poruchou jsou schopni si i ničit vztahy tím, že jsou podráždění, pokud jejich blízcí udělají jen sebemenší nepořádek. Obvykle mají pocit, že uklizeno není vlastně nikdy, a jejich psychika tím trpí.
- Často se to stává lidem, kterým v dětství matky často vyčítaly, že o sebe nedbají, tátové pak vyzdvihovali jejich nedostatek sebedůvěry, případně jim rodiče často něco zakazovali. Pokud příliš uklízíte a zažili jste něco podobného, měli byste se poradit s odborníkem.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Čisticí prostředky, Mopy a kbelíky, Houbičky a hadry, Košťata a smetáky, Prachovky, Čisticí rukavice