Článek
Během našich životů projdeme hned několika fázemi vyzrálosti. První etapa nastává, když se měníme ve „všeznalého“ teenagera. Rodiče přestávají být jediným vzorem a tvoříme si svoje vlastní názory na svět. Začíná se nám otevírat svět nevídaných možností. V dospělého člověka se proměníme v době, kdy procitáme k zodpovědnosti a také podle ní jednáme.
Dospělost představuje vrchol jak psychických, tak fyzických sil. Muži jsou většinou na vrcholku své kariéry profesní, ženy rodinné. Nebo naopak. Životem běžíme svěže a rychle. Co nemůžeme udělat v tuto chvíli, odložíme na potom. Ale pak se dostaví fáze, kdy jsme to „potom“ už propásli. Uvědomíme si, že spousta našich snů a projektů zůstane jen ve formě neuskutečněných přání. Dostaví se první vrásky, možná pár kilo navíc. Stárneme. Je to ale opravdu taková tragédie?
I stáří má svá pozitiva
Stáří ani stárnutí rozhodně nejsou tragédie. Ve vyšším věku stoupá zájem o všeobecnou informovanost a rozhled. Roste smysl pro detail a stoupá schopnost rozlišovat tóny a barvy. Člověk také více ovládá své emoce, tedy nad spoustou věcí si dokáže udržet nadhled a chladnou hlavu. Stáří je období, kdy už sice nejsme na vrcholu fyzické síly, zato kulminuje naše stránka duchovní, umělecká a filozofická. Tak proč toho aktivně nevyužít?
„Pokud nám závažné zdravotní obtíže ještě neomezují naši samostatnost a soběstačnost, je vyšší věk větší šancí na život jiné duševní a duchovní úrovně a nové hierarchie životních hodnot. Mládí se musí hodně starat o materiální zabezpečení života svého i své rodiny. Až děti dovychováme do samostatnosti, můžeme se víc věnovat věcem, které nám dělají radost a naplňují nás pocity seberealizace.
Jedinou podmínkou, kterou však občas nechceme přijmout, je si své radosti zajišťovat aktivně sami a nechtít to od potomků či ostatního okolí,” vysvětluje psycholožka PhDr. Zdeňka Sládečková.
Navíc je nám skutečně tolik, na kolik se cítíme. Přístup, který k sobě sami zaujímáme, z nás také vyzařuje. Lidé, kteří se radují z každé maličkosti, které život přináší, jsou otevřeni novým poznatkům a aktivně využívají svého času, jsou svěží a spokojení. Ať mladí, či staří. A tak se můžeme setkat s padesátníkem, jehož výraz v očích i jeho silueta působí dojmem třicetiletého mládence a naopak třicátníka s výrazem padesátníka.
Nelze zapomínat na životosprávu
Pokud našemu tělu dodáváme všechno, co potřebuje, prodlužujeme jeho „životnost“, stejně jako když se staráme například o své auto.
„Pěstování fyzické kondice a péče o zdraví nesou své plody i v oblasti duševní kondice, ve vyšším věku zejména v odolnosti vůči frustrujícím situacím. Péče, otužování a zvyšování celkové tělesné a psychické odolnosti dávají větší šanci nejen na zdraví, ale i na radost a schopnost najít v každém okamžiku života, tedy i ve stáří, to nejlepší řešení,“ dodává Sládečková.
I když neexistuje žádný zázračný lék na nesmrtelnost, lze si díky mnoha přípravkům uchovat nejen svěží tělo, ale i svěží mysl. Na trhu jsou dnes k dostání doplňky stravy s obsahem „zpomalovačů“ stárnutí. Jedním z takových je například látka zvaná resveratrol. Ta v buňkách zvyšuje produkci enzymů, které zpomalují přirozený degenerativní proces.
