Osmihodinový kurz pro dobrovolníky učí, jak komunikovat a pečovat o nemocné

„Na kurzu se naučíte základní věci, které jako dobrovolník budete potřebovat. Ať je to hygiena či stravování. Vysvětlíme vám také základy péče o pacienta i zemřelého, polohování, přesuny pacienta a podobně,” vysvětlil lektor osmihodinového kurzu Českého červeného kříže Lukáš Klazar.

Jednou z prvních věcí, které by se ale měli budoucí dobrovolníci naučit, je komunikace a přístup k pacientům.

„Jedním ze základů je etika a chování k pacientům i zdravotnickému personálu. I dobrovolník má vědět, co může sdělovat rodině a že nemá sdělovat informace někomu, kdo k nim nemá mít přístup, nebo se naopak nesnažit zjišťovat informace sám,“ zmínil Klazar.

V rámci korektního přístupu k pacientovi by se tak dobrovolníci měli podle lektora vyhnout používání zdrobnělin či vysvětlování zdravotnických pojmů. Při vstupu do pokoje zaťukat a udržovat rozhovor s pacientem.

S pacientem je také potřeba mluvit přímo, nikoliv zády, a také navazovat oční kontakt.

Součástí kurzu je pak zejména nacvičení praktických dovedností, jako je polohování pacienta a převlékání lůžka. To se přitom nesmí podcenit, jelikož podle Klazara i drobné vlnky a nerovnosti na posteli mohou pacientům způsobit proleženiny.

„Důležité u převlékání postele je také samozřejmě to, jak to provést s člověkem, který je imobilní a leží v posteli. Je potřeba se naučit, jak ho polohovat,” zmínil lektor s tím, že tento úkon je lepší provádět ve dvou než sám, jelikož hrozí, že člověk může ublížit jak sobě, tak pacientovi.

V případě, kdy je potřeba pacienta na lůžku posadit nebo přenést na židli či vozík, navíc existují techniky, díky kterým dokáže dobrovolník manipulovat i s dvakrát těžším pacientem.

„Když například chci člověka posadit na posteli, tak ho poprosím, aby se mi otočil na bok čelem ke mně, a poté jednou rukou pod jeho rameny a druhou rukou za nohy ho jednoduchým a přirozeným pohybem posadím. Zároveň ho jistím a pomůžu mu, aby se posadil,” popsal Klazar s tím, že při zvedání je nutné místo zad používat nohy, kyčle a boky.

Podle lektora bývá pro nové dobrovolníky nejtěžší hygiena pacienta, a to zejména intimní, která je pro většinu lidí choulostivá.

„Asi nejzávažnější, co se může stát, je, že vás ten člověk odmítne, buď z důvodu toho, že je mu to nepříjemné, nebo že se například necítí dobře,” zmínil lektor. V takovém případě je potřeba péči přenechat na zkušenější zdravotní sestře.

„Při intimní hygieně, to se týká například při vyměňování různých inkontinenčních pomůcek, je důležité zachovat intimitu osoby, o kterou pečujeme. Takže pokud je možnost, tak slušně požádáme další pacienty na pokoji, zda by nemohli na chvíli odejít z pokoje. Popřípadě použijeme nějaké paravány, zábrany a takovéto věci,” doplnil Klazar.

On sám si stejným ošetřovatelským kurzem prošel a dodnes vypomáhá v pražském domově seniorů. Během loňské jarní vlny koronaviru vypomáhal i na covidovém oddělení.

Od října 2020, kdy byl kurz spuštěn, Český červený kříž vyškolil už přes 4 tisíce lidí, kteří v nejtěžších vlnách epidemie pomáhali vyčerpaným zdravotníkům v nemocnicích.

Do kurzu ošetřovatelství, který je pro zájemce zdarma a který kromě Prahy probíhá i například v Plzni, Písku, Olomouci či Ostravě, se mohou lidé přihlašovat přes speciální webové stránky Českého červeného kříže.