Článek
Alergické onemocnění vzniká ve chvíli, kdy u člověka - nejčastěji u dítěte, ale i u dospělého – selže regulace imunity, a ta přestane správně odpovídat na podněty zevního prostředí, jako jsou mikrobi, pyly, plísně, viry a další alergeny.
Přecitlivělá, nadměrná reakce způsobí, že se v postižených sliznicích začne rozvíjet alergický zánět. Statistiky v České republice hovoří o tom, že známky alergie vykazuje zhruba 30 % populace.
A každý z takto nemocných by se měl začít co nejdříve po propuknutí příznaků léčit. Jinak totiž hrozí postupná alergizace organismu, kdy se choroba může z počátečních zdánlivě nevinných stádií, jako je například sezónní alergická rýma, vyvinout až do život ohrožujícího těžkého astmatu.
Imunita se může poučit
Lékaři mají v rukou několik skupin léčiv, kterými lze ovlivnit projevy alergického zánětu. Jednou velkou skupinou jsou antihistaminika, leckterá dokonce dostupná bez předpisu v lékárnách. Ta umí účinně blokovat histamin, jenž je odpovědný za pálení a svědění sliznic či zúžení průdušek. Počáteční akutní alergický zánět dýchacích cest dokážou zase účinně potlačit inhalační kortikoidy.
„Není třeba se jich bát. Máme k dispozici paletu účinných a bezpečných přípravků, působících pouze lokálně v místě postižení, a máme i prostředky bez kortikoidů,“ uklidňuje MUDr. Václav Špičák, který se věnuje dětským alergikům v pražské ambulanci Immunoflow.
Žádné z popsaných léčiv ale nezasahuje do samotné podstaty alergie. Jedinou metodou, která to dokáže a opravdu léčí, je alergenová imunoterapie, jíž se lidově říká očkování proti alergiím, či alergenové vakcíny. „Pomocí špičkových technologií je možné připravit specifické extrakty obsahující konkrétní alergeny, například pylů břízy či trav, hmyzího jedu, kočičí srsti, roztočů, plísní a podobně. Těmito extrakty jsou nemocní v době, kdy jejich alergen není během roku příliš aktivní, „očkováni“, a to postupně se navyšující dávkou,“ vysvětluje Špičák.
Tělo si na konkrétní alergen pozvolna zvyká, a nakonec jej začne na udržovací dávce tolerovat. Když přijde skutečný sezónní útok daného alergenu, nemusí se alergická reakce vůbec rozvinout, nebo jen s mírnými příznaky. Protilátky vytvořené v těle imunoterapií alergen úspěšně zablokují.
Trpělivost přináší úlevu
Vakcíny proti alergiím byly nejprve dostupné pouze v podkožní injekční formě, v posledních letech ale přicházejí ještě v modernějších, a pro nemocné velmi lákavých podobách: buď v kapkách, jež se kapou třikrát týdně pod jazyk, a nejnověji i v tabletách. Ty jsou ale zatím určeny jen pro alergiky na pyly trav. Žádné vakcíny bohužel nejsou dostupné proti potravinovým alergenům.
Tato terapie vyžaduje trpělivost. Základní kúra je tříletá, ale už po prvním roce se stav nemocných začne zlepšovat. Důležité je co nejvíc dodržovat léčebný režim – například tablety musí alergici poctivě užívat v konkrétních měsících každý den, a to tři až pět let, což nedokážou všichni.
„Úspěšnost je ovšem velmi vysoká, kdo vydrží, může se těšit na několik hezkých let, kdy bude jeho alergie v klidové fázi. Pokud se poté obtíže vrátí, nebo se objeví nový spouštěč alergie, je možné léčebnou kúru klidně i vícekrát zopakovat,“ vysvětluje lékař s tím, že tato terapie mnohým nemocným podstatně zvyšuje kvalitu života.
Alergická rýma
Jedním z nejčastějších chronických alergických onemocnění horních cest dýchacích je alergická rýma.
„Mnoho lidí si nepřipouští, že by jejich rýma mohla být chronické povahy, a proto se neléčí vůbec nebo nesprávně pomocí volně prodejných léků – např. nosních kapek. Mezi spouštěče alergické rýmy patří zejména pyly, roztoči, domácí prach, dále plísně či zvířecí alergeny. Nejčastěji se projevuje na jaře s vazbou na rychlý nástup pylů jarních stromů, někteří lidé ale trpí i její celoroční formou,“ říká MUDr. Irena Krčmová, primářka Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Pokud se pacient léčí sám, vystavuje se riziku, že se z původně méně závažné zdravotní komplikace může rozvinout chronické astma.
Může se Vám hodit na službě Firmy.cz:
„Opatrnost je rozhodně na místě. Řada lidí totiž alergickou rýmu podceňuje a považuje ji za banální onemocnění či mylně za obyčejné nachlazení. Pokud ale pacient nepřijde včas, u téměř poloviny z nich hrozí vývoj v průduškové astma, které je celoživotním onemocněním, někdy i se závažným průběhem. V průměru umírá v Česku na astma téměř 100 pacientů ročně,“ vysvětluje Krčmová.
