Článek
Badatelé dosud nejsou v této otázce zajedno. Většina z nich tvrdí, že pro tvrzení o souvislosti mezi depresí, stresem nebo stavy úzkosti a vznikem zhoubného bujení není dostatek důkazů.
Vědci z univerzity v norském městě Bergen sledovali 62 591 osob, které byly v letech 1995 až 1997 zařazeny do lékařského přehledu. Tento přehled byl použit jako základ pro norský rakovinný registr, v němž jsou zaneseny případy osob, u nichž se vyvinula rakovina nebo u nichž byly zjištěny abnormální buňky, které by se mohly přeměnit v rakovinné.
Psychika má na nemoc značný vliv
Osobám, se kterými autoři studie pracovali, byly zadány testy, na jejichž základě se zjišťovalo, zda trpí úzkostnými stavy. Podle odborného časopisu New Scientist vědci došli k závěru, že ti lidé, kteří o sobě tvrdili, že značně trpí úzkostnými stavy, měli o 25 procent větší pravděpodobnost, že se u nich objeví abnormální buňky, než ostatní lidé.
Ačkoli autoři studie sledovali velký počet osob, nebyli s to tvrdit, že úzkostné stavy jsou hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny. Kromě toho se nezjišťovalo, zda lidé, s nimiž pracovali, kouřili nebo vedli nezdravý způsob života. Norští badatelé výsledky své studie představili tento měsíc v San Francisku na setkání Amerického psychiatrického sdružení.
Na tomto setkání se hovořilo ještě o jiné studii, která upozorňuje na vyšší riziko rakoviny u osob, které trpí depresemi. Vědci z univerzity v brazilském městě Londrina porovnávali 40 dospělých pacientů s depresemi a 34 zdravých osob a zjistili, že pacienti s depresemi mají slabší imunitní systém a že se hůře vyrovnávají s infekcemi nebo nemocemi. Přitom už z předchozích výzkumů se ví o možných spojitostech mezi slabším imunitním systémem a některými druhy rakoviny.