Podprsenka slaví 100 let. Ženy osvobodila od nepohodlného korzetu

Zahalování ženských ňader je velmi starou tradicí. Podle jeskynních maleb nalezených v Anglii používaly ženy již v pravěku zvířecí kůže omotané kolem hrudníku. Ve starověkém Řecku ženy nosily takzvaný mastodeton, což byl pruh látky, který zabraňoval nechtěnému pohybu prsou. Cesta k podprsence dnešního typu byla ale dlouhá, a dá se říci, že i trnitá. Ještě téměř dvě desítky století poté si ženy a dívky nemohly vychutnat pohodlí perfektně padnoucí podprsenky.

Ženské tělo na dlouhou dobu spoutával korzet, který kombinoval funkci podprsenky a podvazkového pásu. První zmínka o něm pochází údajně ze záznamů anglické královské domácnosti z roku 1299. V té době se ale o žádný pohodlný doplněk ženského šatníku nejednalo, korzet měl spíše podobu brnění a kvůli tlaku, kterým obepínal tělo, mohl poškozovat plíce a další vnitřní orgány. Tehdy byl také v módě velmi útlý pas, a tak se korzety utahovaly doslova „na doraz”.

Jako výztuž korzetu byly použity kosti z velryb – kostice. Postupem času se korzety, které byly rozšířené zejména ve Francii a Anglii, zdokonalovaly a lépe vyhovovaly křivkám ženského těla. Používaly se pro různé účely, dámy nosily korzety těhotenské, jezdecké i koupací.

První prototyp podprsenky si nechal patentovat Američan Luman L. Chapman v roce 1863. Tehdejší náhrada korzetu měla podobu oděvu s vydutými částmi v oblasti poprsí. Ramínka se zavazovala za krkem. Reálněji napodobovala tvar dnešní podprsenky prsní podpěra nazvaná breast supporter, kterou si v roce 1893 patentovala Američanka Marie Tucekova. Stále to ale ještě nebylo ono.

Když se jednoho večera roku 1910 tehdy devatenáctiletá Američanka Mary Phelpsová-Jacobová chystala na ples, nechtěla si na sebe vzít staromódní korzet, ale něco pohodlnějšího. S pomocí služebné si pod šaty zhotovila horní díl spodního prádla ze dvou hedvábných kapesníků a stuhy. Protože vzbudila velký ohlas mezi svými kamarádkami, rozhodla se tento nápad zpeněžit a 3. listopadu 1914 si nechala svou první podprsenku patentovat a pod jménem Caresse Crosbyová začala s její výrobou.

Svou podprsenku Jacobová přihlásila pod názvem „brassiere” (původně francouzské slovo), které se v anglicky mluvícím světě ujalo (zkráceně „bra”). Nedlouho poté patent prodala za 1500 dolarů firmě Warner Brothers Corset Company z amerického Bridgeportu. Bratři Warnerové začali podprsenky vyrábět ve velkém a za třicet let vydělali přes patnáct miliónů dolarů.

Podprsenka se tak stala důležitou součástí šatníku každé ženy a přehlídková mola zaplnily štíhlé modelky předvádějící nejnovější trendy ve spodním prádle. Teprve v roce 1928 uvedli na trh manželé Rosenthalovi podprsenky s různými velikostmi košíčků a o sedm let později byla zavedena výroba košíčků s velikostmi A až D. Konec padesátých let znamenal převrat v materiálu, ze kterého byly podprsenky vyrobeny. Do té doby používaný nepružný materiál vystřídalo elastické vlákno Lycra, díky kterému horní díl spodního prádla dokonale přiléhal k tělu.

Umění zaujmout dokonale padnoucím spodním prádlem ovládaly i filmové krásky. Mužům po celém světě se tajil dech při pohledu na více či méně zakryté vnady Marilyn Monroeové, Sophie Lorenové nebo Ursully Andressové.

Revoluci ve světě podprsenek způsobila i takzvaná push-upka. Tu vynalezl v roce 1943 americký letecký konstruktér, pilot, filmový producent a režisér Howard Huges, když chtěl vylepšit dekolt hollywoodské hvězdě Jane Russellové ve svém snímku Psanec.

Proslulost tomuto střihu podprsenek, který je určen pro ženy s malými ňadry, dodala v šedesátých letech firma Wonderbra. Celosvětově se především díky billboardové kampani na podprsenku Wonderbra proslavila v roce 1994 i Češka Eva Herzigová. Dokonalý dekolt a ideální míry vyzývavé blondýnky jí zaručily vítězství v konkurzu i příměr k Marilyn Monroeové.

Oděna jen v krajkové podprsence se pak svůdně usmívala z billboardů a vyváděla z rovnováhy muže na celém světě svými vnadami a výzvami typu: Dívej se mi do očí; Přišel jsi brzy; Ahoj chlapci!

Počet automobilových nehod a dopravních kolapsů se sice poblíž výše uvedených reklam mnohonásobně zvýšil, zvedl se však prodej podprsenek Wonderbra – během dvou let o více než 40 procent.

České ženy chtějí hlavně praktické podprsenky v bílé, černé nebo smetanové barvě. Měly by být pohodlné, proti dřívějším špičkám je dnes zájem o podprsenky s košíčky přírodního, kulatého tvaru.

Používá se více elastických materiálů a roste poptávka po podprsenkách s většími košíčky, říkají Erika a Jindřich Stoklasovi, majitelé rodinné společnosti Spoltex Kravaře, jež je jednou z mála firem, které v Česku podprsenky vyrábějí, a většina produkce putuje do tuzemských obchodů.

Během posledních 20 let se výrazně změnily střihy podprsenek i materiály, z nichž se vyrábějí. „Rozdíl je v kvalitě materiálů i v kosticích. Dříve se nepoužívaly materiály až tak elastické, nebylo tam takové procento lycry," říká Erika Stoklasová. Proměnou materiálu ale prošlo veškeré spodní prádlo: zatímco před 20 lety se 90 procent dělalo z bavlny, dnes mají přednost moderní hi-tech materiály – elastické látky na bázi přírodních vláken.

Velmi častým problémem je také špatná volba velikosti podprsenky, konkrétně velikosti košíčku a obvodu. Především ženy s větším poprsím, které si vybírají prádlo samy, bez odborné pomoci, si pak často stěžují na bolesti hlavy, páteře nebo ramen.

A že se kolikrát ženy „spletou” hned o několik velikostí, potvrzuje i módní stylistka společnosti Triola Žaneta Ilutanová: „Měla jsem klientku, která přišla s tím, že nejčastěji nosí velikost podprsenky B75. Při výběru vhodného prádla jsme pak zjistily, že její správná velikost je E65. Byla velmi překvapena a současně i potěšena novou zkušeností.“

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: