Matt Damon: Za Bournea budu vždycky vděčný

„Trénink byl doslova brutální. Získat zpět požadovanou fyzičku mě naprosto vyčerpalo. Když jsem totiž točil první film o Bourneovi, nebylo mi ani třicet, a už tehdy bylo velice náročné dostat se do formy trénovaného agenta, v pětačtyřiceti to ale bylo kruté,” přiznává Matt.

„Nastoupila tvrdá dieta a bezpočet hodin trávených v posilovně. Navíc jsme tu nejdrsnější scénu boxerského zápasu točili loni přesně na mé narozeniny. Bylo mi mizerně, cítil jsem se pod psa. Na to dlouho nezapomenu,“ dodává slavný herec už s úsměvem po úspěšném dokončení špičkového thrilleru.

Proč do toho tedy šel po tolika výborných filmech, které mezitím natočil, včetně jeho astronauta v dobrodružné sci-fi Marťan, za kterého dostal letos Zlatý glóbus a další nominaci na Oscara?

„Postavu Jasona Bournea miluji, ještě jsem toužil si ji zopakovat, jen jsme to nechtěli s režisérem Paulem Greengrassem, který se mnou už dva snímky s Bournem udělal, uspěchat. Pro oba je součástí našich kariér. Stačilo totiž jít po ulici a lidé nás neustále oslovovali a ptali se, jestli bude další Bourne, což se tvůrcům často nestává. Je velice těžké získat si důvěru diváků. Věřím, že jsme natočili něco, co budou chtít vidět, a že je nezklameme,“ prozrazuje.

V novém příběhu se Jason Bourne opět ocitá na horké půdě, kde nemůže věřit nikomu a ničemu. Kde přežití vyžaduje, aby si vzpomněl na to, co se naučil v programu, který z něho udělal stroj na zabíjení a jenž díky němu skončil. „Je náročné se k roli vrátit, protože všichni čekají, že přijdete s něčím novým, zároveň ale nechtějí, aby se Jason Bourne nějak zásadně změnil,“ přiznává Matt.

Za tuto roli bude vždycky vděčný. „Jde o silný psychologický příběh. Pátrat ve zkorumpovaném světě tajemství a manipulace po tom, jestli je vrah či poctivý chlap, bylo pro mě od začátku zajímavé. Měl jsem ohromné štěstí, že mě pro Jasona Bournea vybrali ještě předtím, než v roce 2000 přišly do kin mé dva nejslabší snímky: Krása divokých koní a Legenda o slavném návratu. Po nich bych roli nikdy nedostal,“ přiznává.

„V té době, po několika letech na výsluní, po filmech Dobrý Will Hunting (1997), Zachraňte vojína Ryana (1998) a Talentovaný pan Ripley (1999), u mě přestal zvonit telefon. Chodil jsem po konkurzech, ale role nedostával. V tvrdém filmovém byznysu je daleko těžší setrvat než se do něj dostat. A Jason Bourne mi v něm pomohl zůstat,“ svěřuje se Matt.

„Je to už přes čtvrt století, co se věnuji této práci, a často si říkám, jaké mám štěstí, že mohu dělat něco, co mě skutečně baví. Snad nikdy nezapomenu na natáčení snímku Clinta Eastwooda Invictus: Neporažený (2009). V devětasedmdesáti byl tak nadšený z toho, že může být na place, že jsem pak doma řekl manželce Lucy: Právě tak chci dopadnout já. Tu práci miluji. Chci točit dál a být v ní co nejlepší. Od té doby jsem na tom nic nezměnil,“ dodává upřímně.

Herectví ho lákalo už od dětství, kdy se seznámil se svým nejlepším kamarádem Benem Affleckem. Oba tíhli k divadlu. Matt to zkusil v několika bostonských produkcích. V roce 1992 dostal první větší roli ve filmu Školní pouta, kde si poprvé zahrál s Benem. Po jeho úspěchu se rozhodli vydat za štěstím do Los Angeles.

Matt odešel z Harvardské univerzity, kde měl už na dosah vysokoškolský diplom z anglické literatury. Několik let pak v městě snů paběrkovali, a protože už je omrzelo čekání na velkou příležitost, dokončili scénář Dobrý Will Hunting, který Matt začal psát už na univerzitě, a obsadili se do hlavních rolí. V roce 1998 jim Oscar otevřel dveře do vysněného Hollywoodu.

„Bylo to něco neskutečného. Noc předtím jsme si mohli koupit akorát hamburgera u McDonald’s, a najednou jsme měli každý v kapse půl miliónu. Zašli jsme do autosalónu koupit si první auto, s jednou podmínkou, museli jsme ho mít stejné,“ vzpomíná.

Otec čtyř dcer: tři – Isabellu (10), Giu (8) a Stellu (6) – má s Argentinkou Lucianou Barrosovou, nevlastní, osmnáctiletá Alexia je z jejího předchozího manželství. A jak to, že manželství ustálo nástrahy Hollywoodu?

„Určitě je to tím, že jsem si nevzal herečku. Tím pádem jsem se dostal jinam než moji přátelé George Clooney či Brad Pitt. Média i paparazzi mě berou jen jako nudného ženáče. S Lucy jsme jedenáct let. Vždycky je co zlepšovat, ale pro mě má role manžela a otce spoustu romantiky. Navíc dcery vědí, jak na mě. Žena se pak zlobí, že děvčatům moc povoluji. To ale tatínkové dělají,“ směje se rodák z Cambridge.