Článek
Zprvu většina dětí vnímá sociální sítě (Facebook, Instagram, Snapchat, Musical.ly a WhatsApp) jako místo, kde naleznou spoustu zábavných videí, her, dobrou muziku. To se ale postupem času začne měnit.
„Čím víc začnou být na sítích aktivní, sdílet své vlastní fotky, videa či příspěvky, tím víc je místo her a zábavy začne zajímat jejich vlastní mediální obraz,” upozorňuje pro Sky News komisařka pro dětská práva Anne Longfieldová.
Najednou se tak stane středobodem zájmu počet sledujících jejich stránek, počet lajků u jejich fotek a začnou se srovnávat se svými kamarády, ale i zcela neznámými, ale pro ně „úspěšnými” lidmi, kteří vlastní více lajků i sdílení než oni samotní. Mohou se pak cítit méněcenně a snadno podléhat dalším svodům, které sociální sítě nabízejí.
Obecně mají děti často menší smysl pro zodpovědnost, a ne vždy si plně uvědomují důsledky svého chování. „Děti například příliš neřeší nastavení soukromí na profilu. Častým případem je, že řada dětí sahá po nastavení soukromí, až když si je chce do přátel přidat jeden z rodičů. Potomek tak bývá zděšen, že rodič uvidí fotky a komunikaci s kamarády a že ho touto formou bude špehovat. Děti tak často neřeší ochranu svých dat vůči neznámým osobám, ale právě vůči rodičům,” upozorňují odborníci ze serveru Šance Dětem.
Problém může nastat i v okamžiku nějakého negativního komentáře či zveřejněné fotografie, na kterou dotyčný není příliš pyšný. I takovéto „drobnosti” mohou dítě velmi negativně poznamenat po psychické stránce.
Děti bývají na internetu rovněž vyhledávanou komoditou pro jisté skupiny lidí, proti kterým se častou nedokážou efektivně bránit, či se vlastní vinou dostanou do svízelné situace.
Kybergrooming, sexting a vydírání
Na velký problém může zadělat i „nový” přítel či přítelkyně z internetu. Paradoxně tak může vzniknout situace, kdy se rodič zeptá dítěte: „Co děláš na tom počítači?“ Odpověď může být: „Povídám si s kamarádkou.“ Rodič je klidný. Jenže dítě rodiči nesdělí, že se jedná o novou kamarádku nalezenou přes internet, se kterou se má zítra poprvé sejít. Bohužel ne vždy nová kamarádka musí být čtrnáctiletá dívka z vedlejší ulice, může jít například o padesátiletého pána, který se za mladou dívku vydává. Dítě tak ve skutečnosti doma u počítače v bezpečí není.
Jedná se o tzv. kybergrooming, kdy na základě falešné identity, která je pro oběť atraktivní, je oběť manipulována a zpracovávána. Skrze tuto manipulaci pak může dojít k finanční újmě, vydírání, ale také až k sexuálnímu násilí či ublížení na zdraví. Nejedná se tedy o absolutně žádnou banalitu.
Velký problém ale může způsobit i kupčení s vlastními fotkami či videi s erotickým podtextem. Rozhodně se nejedná jen o záležitost dospělých, často se týká již dvanáctiletých dětí. Nároky dnešních dětí jsou totiž vysoké. Potřebují mít značkové oblečení, drahý telefon a podobně a snadno zjistí, že sexting je jedna z možností, jak si na tyto věci vydělat. Z průzkumu společnosti Seznam.cz vyplývá, že na nabídku výdělku s označením „Pokud se nestydíš“ kývlo 21 % z 1800 oslovených dětí.
„Děti, které si takto chtějí vydělat, si často stanovují hranice typu ´do spodního prádla, ale dále už ne´. ´Klient´ se samozřejmě nespokojí jen s fotkami ve spodním prádle a začne dítě dále zpracovávat. Děti si často dostatečně nechrání své soukromí. Může tak dojít k podobné situaci: „Jestli mi nepošleš více, našel jsem si tě na Facebooku a to, co si tady píšeme, pošlu tvým rodičům, ať vidí, co tu děláš.“ Dochází tím přímo k vydírání, hranice se lehce může posunout i za již zmiňované spodní prádlo a celý problém tak může eskalovat a nešťastně skončit,” varují odborníci ze serveru Šance Dětem.
Na problematiku kybergroomingu a sextingu upozorňuje i kampaň Europolu. Následující video s českými titulky by až do konce měli vidět všichni rodiče, včetně dospívajících dětí.
