Roztroušená skleróza dá o sobě vědět, když hodně sportuji

Po několika dnech bolesti ustoupily. O tom, co jej potkalo, se zmínil rodičům. Jsou lékaři, a tak syna poslali k neurologům. Po vyšetření a magnetické rezonanci bylo téměř jasné, co se za potížemi skrývá.

Finální potvrzení diagnózy roztroušené sklerózy přinesl odběr mozkomíšního moku a další vyšetření v centru pro léčbu roztroušené sklerózy ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Následovalo měsíc po prvních příznacích. „Nebylo to úplně příjemné, ale vstřebal jsem to. Řekl jsem si, že nemám na výběr, je to neléčitelné a holt se s tím budu muset naučit žít,“ svěřil Novinkám pocity, které následovaly po verdiktu lékařů.

Matěj, vzděláním biomedicínský inženýr, se ve Všeobecné fakultní nemocnici začal nejen léčit, ale spojil s ní i svoji profesní dráhu. „Sepsal jsem bakalářskou a diplomovou práci na téma segmentace mozku u pacientů s neurodegenerativními chorobami a pak začal pracovat na oddělení magnetické rezonance,“ vyprávěl.

Choroba ho podle jeho slov v současné době omezuje minimálně. „Hodně sportuji. Hraju basket, hokej, volejbal, běhám, jezdím na kole, jsem na sportu docela závislý. Když to přeženu, nemoc se trochu projeví. Brní mě palce u nohou, jednu nohu mám slabší,“ líčil Matěj, kterého plně zaměstnává i jeho čtyřměsíční holčička.

Proti roztroušené skleróze bojuje biologickou léčbou. „Dojdu dvakrát ročně přibližně na půl dne na infuzi a pak se trochu hlídám, abych nedostal virózu. Jinak je to v pohodě,“ popsal.

Pacientům, kteří právě vyslechli obdobnou diagnózu, radí neklesat na mysli, zatnou zuby a bojovat. „Neomezovat se. Sport udržuje čerstvou mysl, mě hrozně pomáhá oprostit od starostí, uklidním se,“ přiznal.

Co ho do budoucna čeká, neví. „Věříme, že biologická léčba je vysoce účinná, když se nasadí včas. Doufám, že projevy budou minimální,“ řekl.

Na 30. května připadá Světový den roztroušené sklerózy. Pacienti a jejich blízcí budou v Kateřinské zahradě v Praze 2 opět sázet slunečnice. Žlutá květina představuje naději pro každého nově diagnostikovaného pacienta. „Protože stejně jako se slunečnice otáčí za sluncem, lidé s roztroušenou sklerózou se upínají k šanci na plnohodnotný život,“ uvedla Kateřina Bémová z Nadačního fondu Impuls, který akci Rozsviťme Českou republiku pořádá.

„O roztroušené skleróze panuje řada mýtů, proto se snažíme prostřednictvím osvětové akce na toto závažné onemocnění upozornit. Letos se zaměřujeme na důležitost včasné diagnostiky a její dostupnost pro všechny pacienty,“ přiblížila.

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není známá. Propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Každý rok v Česku přibude 700–800 nemocných. Nyní jich je okolo 26 tisíc lidí.

Lékaři chtějí pacienty s roztroušenou sklerózou rozpoznat ještě před prvními příznaky této nevyléčitelné nemoci. Rozvíjet se bez nich může až deset let, odhalit ji ale můžou častější návštěvy lékařů a duševní obtíže a potvrzení následuje po vyšetření magnetickou rezonancí. Odborníci to uvedli na tiskové konferenci registru ReMus, který sbírá data o pacientech.

První příznaky se u poloviny nemocných objeví ve věku mezi 25 a 40 roky. „Z četných studií víme, že se nemoc vyvíjí roky před tím, než se ohlásí fyzicky. Lidé častěji navštěvují praktika už deset let před vypuknutím nemoci, o 50 procent častěji psychiatra, jsou unavení, potýkají se s bolestí, infekcemi močových a dýchacích cest, zažívacími problémy, se spánkem,“ uvedla vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Kubala Havrdová.

Ještě před problémy s hybností, zrakem či rovnováhou, které nemoc v pozdějších fázích provázejí, se objeví typické léze při vyšetření mozku magnetickou rezonancí. „Někteří jedinci mohou nadále zůstat bez projevů, ale u 75 procent z nich se během 15 let vyvine první klinický příznak nemoci,“ doplnila vedoucí Oddělení magnetické rezonance Radiodiagnostické kliniky téže nemocnice Manuela Vaněčková.

Včasná diagnóza podle ní umožní rozvoj nemoci zpomalit. „Zánět je v těle už řadu let a postupně ničí mozek. Naším cílem je zastavit ho, ať už léky, nebo úpravou životního stylu, tedy dietou, dodáním vitaminu D nebo tím, že pacient přestane kouřit. U některých by to podle našich hypotéz mohlo k zabrzdění postupu nemoci stačit,“ dodala garantka registru pacientů Dana Horáková.