Článek
Běžně musí pacienti v první fázi alergenové imunoterapie docházet na injekce jednou týdně po dobu čtyř měsíců až půl roku. Během toho dostávají alergen v čím dál větším množství, takže na konci je udržovací dávka tisíckrát vyšší než ta úvodní. Pak dostávají jednou měsíčně udržovací dávky po dobu pěti let.
Alergologové Fakultní nemocnice Ostrava ale zvolili jako jediní v tuzemsku v případě první fáze léčby revoluční postup a výrazně rychlejší cestu. Pacientovi aplikují injekčně do podkoží šest postupně se navyšujících dávek za jediný den. „Významně tím urychlíme zejména ochranný efekt vakcíny pro pacienta,“ vysvětlil primář Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Ostrava Jaromír Bystroň.
Zatímco při klasickém postupu se podle něj ochranné protilátky vytvoří přibližně za rok, při zrychlené léčbě je má pacient už měsíc od zahájení léčby. Tím se výrazně zkrátí doba, po kterou je vystaven nebezpečí dalšího těžkého alergického záchvatu po bodnutí vosou nebo včelou.
Výhodou inovativní metody je úspora času pro pacienty a zdravotnický provoz i její dostupnost. Ne všichni totiž mohou jezdit do nemocnice každý týden po dobu několika měsíců.
Odkládání léčby může mít fatální následky
„Stává se, že pacient léčbu odmítne, protože si nemůže dovolit takovou absenci v zaměstnání, musí pečovat o dítě nebo nemocnou osobu, případně má problém s dopravou. Když mu nabídneme zrychlenou formu, tyto překážky odpadají,“ potvrdil lékař Tomáš Balner, který zkušenosti se zrychlenou formou úvodu alergenové imunoterapie představil na kongresu Světové alergologické organizace v japonském Kjótu.
Upozornil, že právě odmítnutí nebo odkládání léčby přitom může mít vážné následky. Alergická reakce po bodnutí hmyzem totiž nemusí skončit jen otokem či vyrážkou. Může vyvolat tzv. anafylaxi, tedy prudkou celkovou reakci organismu, která v nejhorších případech vede ke ztrátě vědomí a ohrožení života.
Preventivní metodu, jejímž autorem je právě primář Bystroň, lze použít u všech typů injekčně aplikovaných alergenových vakcín. Lékaři fakultní nemocnice ji v současné době používají jen u pacientů s alergií na hmyzí jed. Dosud ji nasadili u 50 pacientů. A u žádného z nich nezaznamenali nežádoucí alergickou reakci.
Jejich zkušenosti naopak ukazují, jak léčba zásadně mění životy pacientů. Takovým případem je například žena, která po bodnutí vosou ztratila vědomí a musela být resuscitována. „Čtyři měsíce po zahájení zrychlené léčby už měla v místě vosího bodnutí jen lokální reakci,“ prozradil Balner a připomněl, že aby byla léčba úspěšná, je nutné ji podstupovat v měsíčních intervalech po dobu čtyř až pěti let.
