Článek
Pro pomstu a politický nátlak Maročanů na Madrid hraje několik skutečností, píše Blick. Španělský premiér Pedro Sánchez nedávno uskutečnil státní návštěvu Alžírska, geopolitického rivala Maroka. Kromě toho si Rabat nárokuje Ceutu a Melillu, dvě španělské exklávy v severní Africe, jako své vlastní území. Nynější migrační krizi země využila k tomu, aby své nároky na obě města na africkém kontinentu, náležející Španělsku od středověku, dostala do centra pozornosti po celém světě.
Marocké ministerstvo vnitra obvinění španělských zpravodajců důrazně odmítá a uvádí dva důvody krize v Ceutě. Nával migrantů podle resortu nebyl organizovaný, ale spontánně způsoben falešnými informacemi na sociálních sítích. Své vykonal i nesprávný výklad verdiktu španělského nejvyššího soudu z 8. července. Ten rozhodl, že úřady v Ceutě nesmějí okamžitě vyhostit zpět do Maroka ty, kteří připlavou, respektive nepřekonají hraniční překážku, ale musí se o nich rozhodovat individuálně.
Mladí Maročané si toto rozhodnutí vyložili tak, že je Španělsko přivítá s otevřenou náručí. Pašerácké gangy „inzerovaly“ Ceutu jako volnou bránu do Evropy. Dokonce v příspěvcích na Facebooku a TikToku pašeráci informovali o místech, kde lze koupit potápěčské brýle a záchranné vesty, píše Blick.
Španělská tajná služba si ale stojí na svém a tvrdí, že vláda v Rabatu migrační krizi umožnila a realizovala.
Už zhruba od poloviny července varovaly španělské tajné služby tamní ministerstvo vnitra před větším počtem lidí, kteří se snaží do Ceuty připlavat podél pobřeží. Juan Jesús Vivas, starosta Ceuty, začátkem minulého týdne naléhavě žádal vládu v Madridu o pomoc a vyzýval ji, aby vyhlásila kvůli migrační vlně v Ceutě národní stav nouze. Do města se valily stovky lidí denně. Vláda ale situaci zřejmě podcenila, ačkoliv je otázkou, jak se mohla připravit na příval desítek tisíc lidí za jediný den.
Velkou migrační vlnu zažila Ceuta v květnu 2021, kdy za dva dny připlavalo podél pobřeží z Maroka na 10 tisíc migrantů. Tehdy k tomu přispěla skutečnost, že marocká pohraniční stráž migrantům nebránila v cestě na španělské území. Následně se zhoršily španělsko-marocké vztahy.
Mimo jiné i proto, že vyšlo najevo, že Španělsko umožnilo hospitalizaci šéfa povstalecké Fronty Polisario Ibráhíma Ghálího, jenž tehdy onemocněl covidem-19. Fronta Polisario od 70. let minulého století usiluje o samostatnost Západní Sahary, jejíž větší část ovládá Maroko a menší povstalci.
Ceuta a Melilla
- Ceuta i Melilla jsou španělské exklávy na pobřeží severní Afriky obklopené Marokem.
- Území byla osídlena už ve starověku Féničany či Kartaginci.
- V 15. století patřila zprvu berberským sultanátům Marínovců a Vattásovců.
- Ceuta byla roku 1415 dobyta Portugalskem.
- Po dočasném spojení portugalské a španělské koruny (1580) přešla pod společného panovníka, po obnovení portugalské nezávislosti (1640) zůstala Ceuta pod španělskou korunou, což Portugalsko uznalo Lisabonskou smlouvou z roku 1668.
- Melilla byla roku 1497 obsazena Kastilií během reconquisty, od té doby zůstává pod španělskou správou.
- Když vznikl Francouzský a Španělský protektorát v Maroku (1912), Ceuta ani Melilla nebyly jejich součástí, ale byly považovány za integrální části Španělska.
- Proto také i po konci protektorátu a vzniku samostatného Marockého království (1956) zůstala obě území španělská.
- Ceuta má dnes přes 84 tisíc obyvatel, Melilla přes 86 tisíc.
- Obě mají od roku 1995 status autonomních měst. Mají vlastní parlament a vládu, ale mají méně pravomocí než jiné španělské autonomní regiony.
- Ačkoliv čistě formálně jsou součástí evropského Schengenského prostoru, volný pohyb osob tu neplatí - při vstupu i opuštění Ceuty a Melilly jsou povinné kontroly dokladů.
