Článek
V Náhorním Karabachu až do minulého týdne, kdy oblast po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, žilo odhadem 120 tisíc lidí.
„Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc,“ upozornil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. „UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci,“ dodal Grandi.
Much support needed indeed. Good to see UNHCR, @RedCrossArmenia, @IFRC_Europe and more humanitarians stepping up. pic.twitter.com/saurJ8dj2m
— Dante Licona (@Dante_Licona) September 29, 2023
Překročení hranice jednoho sta tisíce uprchlíků podle agentury AFP potvrdila také mluvčí arménského premiéra Nikola Pašinjana Nazeli Bagdasarjanová.
Arméni začali z Náhorního Karabachu prchat, když Ázerbájdžán minulý týden podnikl v tomto hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly.
Arménští obyvatelé Karabachu utíkají kvůli strachu z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. Arménský prezident Nikol Pašinjan ve čtvrtek řekl, že v příštích dnech už v Náhorním Karabachu nezbudou žádní Arméni, a obvinil Ázerbájdžán z etnických čistek. Baku se proti tomu ohradilo.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu.
Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Zejména konflikty v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů.
Satelitní snímky ukazují arménský exodus. Stovky aut čekají na cestu z Karabachu
