Článek
„Překvapilo nás, jak dobře se kožní tkáň přizpůsobuje povrchu robota. Naše práce je však jen prvním krokem k vytvoření robotů pokrytých živou kůží,“ řekl podle britského deníku The Guardian Šodži Takeuči, profesor Tokijské univerzity, který výzkum vedl.
Vědci se však rozcházeli v názoru na to, zda se tento působivý technický výkon, stírající hranici mezi živým tělem a strojem, lidem zalíbí, nebo zda je to spíše vyděsí. Japonci však tvrdí, že roboti, kteří by se více podobali lidem, by s nimi mohli snáze komunikovat a šlo by je ještě lépe využít třeba v ošetřovatelské péči či ve službách.
Tvůrci robotů a jejich „miláčci“ oživili pražské Kongresové centrum
„Myslím, že živá kůže je konečný způsob, jak dodat robotům vzhled živých tvorů, protože je to stejný materiál, jaký pokrývá i těla zvířat,“ řekl Takeuči.
Rozhodl roztok
Japonský tým se nesnažil vytvořit pokryv pro robotický prst sešíváním kousků kůže. Jen jej ponořil do válce s roztokem kolagenu a fibroblastů, dvou hlavních složek lidské kožní tkáně. Vznikla tak bezešvá vrstva, na niž vědci nanesli keratinocyty, hlavní buňky naší pokožky. Ohýbáním prstu tam a zpět se pak na kloubech vytvořily přirozeně vypadající vrásky.
Humanoid namaloval královnu Alžbětu II.
Při poranění se takto vytvořená „kůže“ dokázala pomocí kolagenového obvazu sama zacelit jako lidská. Na prstu se však dále pracuje, protože jeho kůže je mnohem slabší než lidská, a navíc se musí udržovat vlhká, protože jinak by buňky při vyschnutí odumřely.