Článek
Asi největším hrdinou je ředitel školy druhého stupně v Nuwakotu Radžendra Dawadi.
Když dostal během pár minut čtyři zprávy o valící se vodě výše proti proudu, rozhodl se jednat. Poté, co se dozvěděl, že voda smetla vesnici Betrewati, nařídil evakuaci: „Rozhodl jsem se, že nemůžeme dále čekat. I kdyby povodeň nedorazila, přišli bychom jen o jeden den výuky.“
Rozhodnutí bylo správné. Když odcházeli, Dawadi uviděl, jak voda smetla hostel vzdálený 100 metrů od břehu řeky. „Kdybych se rozhodl o deset minut později, všichni včetně mne by dnes nemohli hovořit,“ řekl stanici BBC.
Jednou ze zachráněných je 16letá Juniša, která potvrdila, že evakuace proběhla na poslední chvíli: „Já jsem se svými kamarádkami přežila o deset sekund.“ Popsala, jak s dalšími utíkala nahoru blátivou úzkou cestou za školou. Viděla i sílu vody: „Celý bazar byl smeten před mýma očima.“
Její rodina ovšem žila ve strachu, protože se s Junišou nemohla spojit, řekla její matka Saina Šresthová: „Panikařila jsem, opakovaně jsem zkoušela zavolat své dceři a jejímu otci, ale oba byli nedosažitelní.“ Mobilní síť nefungovala. Když se nakonec dovolala, trochu se uklidnila, úleva však přišla, až když Juniša po třech dnech dorazila domů.
Stovky nezvěstných cizinců
Mezi nezvěstnými jsou stovky cizinců, nejvíce Indů, kterých je podle indického ministerstva zahraničí nezvěstných 320. Čínské ministerstvo zahraničí eviduje skoro sto nezvěstných Číňanů a americké 90 nezvěstných občanů USA.
Dále je nezvěstných 62 Ukrajinců, 51 Malajsijců a 41 Australanů. V Nepálu je nezvěstných 33 Britů, dalších patnáct pak v Číně.




