Článek
"Kdyby se o tom rozhodovalo v polovině devadesátých let, kdy ještě doznívala válka v bývalé Jugoslávii, do NATO by chtělo mnohem více lidí. Teď však už málokdo cítí bezprostřední hrozbu, a tak všichni více zvažují pro a proti," řekl Právu pětadvacetiletý Milan, pocházející z Lublaně.
"Slovinsko získalo nezávislost teprve před dvanácti lety, a tak se lidem moc nechce vzdávat části své suverenity," připustil slovinský časopis Slovenia News, podle nějž se nicméně většina Slovinců pro vstup do obou organizací vysloví. Podle posledních průzkumů veřejného mínění osciluje podpora připojení k Unii mezi 70 a 80 procenty. Velkou zásluhu na tom podle tohoto časopisu má i rozsáhlá informační kampaň slovinské vlády.
Přesvědčovat Slovince o prospěšnosti vstupu jejich země, která byla do začátku 90. let součástí bývalé Jugoslávie, do NATO přijela v posledních dvou týdnech do slovinské metropole řada západních státníků. I přes mezinárodní napětí, vyvolané horečným jednáním o útoku na Irák, si čas na krátkou návštěvu našli generální tajemník Aliance George Robertson, německý ministr zahraničí Joschka Fischer či bývalý šéf NATO a současný vysoký představitel EU pro společnou zahraniční politiku EU Javier Solana.
"Ani Evropská unie, ani NATO zítřka nebudou bez Slovinska dokonalé," prohlásil Solana. Očekává se, že pro vstup do Aliance se vysloví těsná nadpoloviční většina Slovinců. První neoficiální výsledky referenda by měly být známy již v noci na pondělí. Českou republiku čeká referendum o vstupu do Evropské unie v polovině června.