Článek
V opačném případě se prý hodlá stát členem klubu zemí disponujících jadernými zbraněmi s možnosti provádět jaderné testy a zvýšit výrobu zbraní hromadného ničení.
Podle Asahi šimbun nejmenovaný severokorejský činitel počátkem měsíce na tajné schůzce řekl americkému zvláštnímu vyslanci Jacku Pritchardovi: "Jestliže Spojené státy budou pokračovat ve své politice nátlaku, můžeme být donuceni přijmout odvetná protiopatření, jakým je například jaderná zkouška." Činitel přitom nevyloučil, že by test byl proveden i před 9. zářím.
KLDR nedávno oznámila, že dokončila zpracovávání vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, které by stačilo na výrobu zhruba šesti jaderných bomb. Panují ale také pochybnosti, zda její tvrzení jsou pravdivá.
KLDR se bojí nových amerických zbraní
Silná slova zazněla už ve čtvrtek, den před oslavami připomínajícími 50 let od konce Korejské války. "Nové ultramoderní zbraně, které chtějí noví konzervativci ve Spojených státech zkusit použít jako (třeba) taktické jaderné zbraně, mohou donutil KLDR, aby vyvinula stejně mocné zbraně," říkalo se v oficiálním prohlášení, které reagovalo na rozhodnutí USA stáhnout v příštích letech americké vojáky z hranice mezi Severní a Jižní Koreou. Nahradit je mají právě ultramoderní zbraně.
Jaderná krize trvá už tři čtvrtě roku
Současná jaderná krize kolem severokorejského programu kalí vztahy KLDR s USA, Japonskem a Jižní Koreou od října minulého roku, kdy podle amerických představitelů KLDR poprvé připustila existenci svého tajného programu vývoje jaderných zbraní.
Čína navrhla kombinaci dvoustranných a mnohostranných rozhovorů o řešení krize, jichž by se vedle USA a KLDR zúčastnila Čína a případně Japonsko s Jižní Koreou. Washington vždy usiloval o co největší účast zemí, Pchjongjang naopak jen o severokorejsko-americký dialog.