Článek
Cvičení Západ 2025, které agentura Reuters označuje za demonstraci síly Ruska a jeho spojence Běloruska, začalo v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo cizí drony. Podle Varšavy šlo o ruské stroje. Polsko od pátku uzavřelo svoji hranici s Běloruskem, Litva na ní zpřísnila ostrahu.
Moskva a Minsk manévry, do nichž se podle DPA zapojí i 8000 vojáků na území Běloruska, oznámily dlouho před incidentem kolem narušení polského vzdušného prostoru. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek řekl, že cvičení, které se uskuteční i v blízkosti Polska a Litvy, není namířeno proti žádné třetí zemi.
Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk řekl, že se Polsko na cvičení v sousedních zemích připravovalo řadu měsíců. Připomněl, že Varšava jako protiváhu k manévrům do konce měsíce pořádá alianční manévry Železný obránce (Iron Defender), kterých se účastní kolem 30 tisíc vojáků, z nichž zhruba 5000 je u hranic s Běloruskem.
Rusko a Bělorusko pořádají vojenské cvičení Západ 2025
Minsk opakovaně ujistil, že se všechny části cvičení uskuteční v „podstatné“ vzdálenosti od hranic se členskými státy NATO a Ukrajinou.
Podle vyjádření Moskvy se manévrů účastní také pozorovatelé a vojenské kontingenty dalších partnerských zemí Ruska. Podle DPA jsou to především státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), mezi jejíž členy patří například Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán či Tádžikistán.
Podle agentury jsou manévry, při nichž se budou testovat i drony, umělá inteligence či rakety Orešnik schopné nést jaderné zbraně, v porovnání s minulostí relativně malé. V roce 2021 se jich účastnilo kolem 200 tisíc vojáků, z nichž se pak značná část podílela na útoku na Ukrajinu v únoru 2022.
