Článek
„Nyní žádná ofenzíva nebude,“ komentoval situaci Petro Andrjuščenko, šéf ukrajinského Centra pro studium okupace a exporadce exilového starosty Mariupolu.
„Neznámí příznivci zapálili suchou trávu poblíž velitelského stanoviště 35. armády,“ uvedl na Telegramu Andrjuščenko. Požár se rychle rozšířil do místností a krytů velitelského stanoviště. Kouř a oxid uhelnatý naplnily podzemní pozice, důstojníci zůstali uvězněni bez možnosti úniku.
Bylo mezi nimi několik významných šarží, například zástupce náčelníka štábu raketových vojsk a dělostřelectva, náčelník generálního operačního plánování, náčelník požární a jaderné ochrany, zástupce náčelníka rozvědky či zástupce náčelníka služby elektronického boje, drtivá většina v hodnosti plukovníka.
HUR zatím oficiálně nepotvrdila svou účast na akci, která se odehrála poblíž vesnice Voskresenka 30. srpna, ale oficiálně se o ní informovalo až ve čtvrtek.
K sabotáži došlo v době, kdy Rusko soustředilo síly pro obnovení ofenzívy v Záporoží. Podle vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského tam Rusko v srpnu přesunulo jednotky ze Sumské oblasti.
V září však zprávy naznačovaly, že ruská letní kampaň v Záporožské oblasti z velké části selhala. V důsledku toho byli Rusové nuceni zůstat na již dříve získaných pozicích a přesunout jednotky námořní pěchoty do Doněcku, uvedl portál Kyiv Post.
„Měsíc, kdy ruská armáda vynaložila maximální úsilí na průlom, se ve skutečnosti stal měsícem relativně malých územních zisků,“ řekl Syrskyj.
Tři ofenzivy neuspěly, Rusové chystají další dvě
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ukrajinští obránci zatím dokázali zastavit tři velké ruské ofenzivy. Rusové podle něj ale plánují další dvě těžké ofenzivní kampaně.
Ukrajinci se na další plánované ruské ofenzivy připravují, Zelenskyj ale poznamenal, že aby nápor zvládli, potřebují další vojenskou a finanční podporu ze Západu, zejména v oblasti systémů protivzdušné obrany.
Podle představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera do země míří první část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké státy Severoatlantické aliance. Od USA koupily mimo jiné rakety Patriot do stejnojmenných systémů protivzdušné obrany stejně jako střely do raketometů HIMARS.
Kyjev už podle Zelenského získal od spojenců na americké zbraně dvě miliardy dolarů (41 miliard Kč) a do konce října se má tato částka zvýšit na 3,5 miliardy dolarů (téměř 72 miliard Kč). Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem pro Ukrajinu zabezpečit, je asi deset miliard eur (243 miliard Kč).
„Cena této války je 120 miliard dolarů (asi 2,462 bilionu Kč) za rok,“ uvedl Zelenskyj. Doplnil, že rozpočet je s to pokrýt jen polovinu.
