Hlavní obsah

Německo chce označit hladomor ze 30. let na Ukrajině za genocidu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poslanci německého Bundestagu napříč stranami chtějí prosadit usnesení označující hladomor na Ukrajině ve 30. letech minulého století za vlády Josifa Stalina za genocidu. Podle zákonodárců půjde také o signál Vladimiru Putinovi.

Foto: Profimedia.cz

Nákladní auta s obilím během kolektivizace zemědělství na Ukrajině v roce 1932. Na autě je nápis: Socialistický chléb místo chleba kulaků.

Článek

Sověti se podle návrhu usnesení získaného agenturou Reuters snažili manipulovat ukrajinským lidem právě pomocí represí a vyvoláváním hladu. Zabavováním obilí a dalších potravin se Sovětský svaz snažil zlomit odpor zemědělců proti kolektivizaci a urychlit ji.

„Z dnešního pohledu to lze v rámci historicko-politické klasifikace označit za genocidu. Německý Bundestag s touto klasifikací souhlasí,“ píše se v návrhu usnesení podle Reuters.

Podle německých médií Bundestag usnesení projedná v průběhu příštího týdne, kdy by jej zároveň mohla dolní komora přijmout. Pro návrh se podle německých médií chystají hlasovat poslanci vládních stran i opozice.

Foto: Profimedia.cz

Zabavování obilí sovětskými úředníky v roce 1932

Chystané usnesení uvítala ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž má mezi poslanci velkou podporu. Souhlasí s ním i německý kancelář Olaf Scholz.

Papež přirovnal invazi na Ukrajinu ke Stalinově hladomoru

Válka na Ukrajině

Snahy německých zákonodárců kvitoval také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Všechny německé frakce se dohodly na společném historickém usnesení o hladomoru, které bude přijato příští týden,“ napsal Kuleba v pátek na Twitteru.

Hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 Stalinův režim podle některých historiků vyvolal záměrně, aby zlomil místní obyvatele a aby se poddali sovětům. V jeho důsledku zemřelo pět až sedm a půl milionu lidí, přesný počet obětí ale není znám. V minulosti jej jako genocidu označilo i Rumunsko, Irsko a Moldavsko.
Jiní historikové to odmítají s tím, že hladomor postihl i další části SSSR a šlo o důsledek bezohlednosti překotné industrializace, likvidačních povinných odvodů, kolektivizace zemědělství a  sucha. Mnohé rodiny, které odmítaly kolektivizaci, musely odevzdávat stále vyšší dávky, nakonec byly nuceny odevzdat i obilí, které bylo určeno na setbu. Tím se tragédie prodloužila.

Signál pro Putina

Usnesení má být podle Knuta Abrahama, ombudsmana parlamentního výboru pro právní záležitosti a lidská práva z Křesťanskodemokratické unie (CDU), také signálem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. „Toto uznání je o to důležitější, protože Ukrajina se znovu stala terčem ruské agrese,“ řekl Abraham.

V posledních týdnech Rusové intenzivně ostřelují elektrárny, zasahují i obytné budovy. Ve středu při náletech zemřelo deset osob a celá Kyjevská oblast byla na čas bez proudu. Hlavní město také bylo bez vody. Při pátečních náletech na Cherson pak podle místní správy zahynulo patnáct lidí a desítky byly zraněny.

Kromě toho se ruští okupanti v průběhu invaze na Ukrajinu dopustili řady válečných zločinů na civilním obyvatelstvu: mimo jiné masakru v Buči, podle ukrajinského prezidenta Zelenského stovek případů v Chersonské oblasti či Mariupolu, kde Rusové bombardovali dětskou nemocnici a porodnici.

Evropa pošle Ukrajině další pomoc, aby přežila zimu

Zahraniční

Reklama

Výběr článků

Načítám