Článek
Opozice navrhovala dřívější květnové a červnové termíny, ale jejich návrhy neprošly. Předčasné parlamentní volby se tak budou konat jen pět měsíců před termínem řádných voleb.
Na termínu 30. září se dohodly strany bývalé vládní koalice. Po parlamentních volbách v roce 2020 sestavily vládní koalici strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Svoboda a Solidarita (SaS), Jsme rodina a Za lidi. Loni v září vystoupila z koalice SaS Richarda Sulíka a vláda Eduarda Hegera (OLaNO) se stala menšinovou.
V polovině prosince vyslovil parlament vládě nedůvěru. Prezidentka Zuzana Čaputová dala politikům podmínku, aby se do konce ledna domluvili na konání předčasných voleb, v opačném případě jmenuje úřednickou vládu.
Opozice kritizuje, že Hegerův kabinet bude u moci, i když s omezenými pravomocemi, ještě devět měsíců po vyslovení nedůvěry. Předseda opoziční strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini považuje zářijový termín za nešťastný, protože koliduje s předkládáním rozpočtu do parlamentu. „Nevidím jediný reálný důvod, proč má padlá vláda vládnout ještě devět měsíců,“ řekl Pellegrini.
Předseda nejsilnější vládní strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a bývalý premiér Igor Matovič vyslovil se schváleným termínem předčasných voleb spokojenost. „Teď všichni víme, že máme osm měsíců do voleb. Připravujeme se na zásadní předvolební kampaň, v níž budeme bojovat o záchranu demokracie na Slovensku,“ řekl.
Poslanec opoziční strany Hlas-sociální demokracie Richard Raši považuje zářijový termín za nevhodný. „Vláda, které byla vyslovena nedůvěra, nemá mít mandát pokračovat dál pětinu funkčního období. Předčasné volby měly být v prvním pololetí,“ uvedl Raši.
Osobní gratulace Pavlovi byl spontánní nápad Čaputové. Moc si toho vážíme, ocenil gesto Lipavský
