Článek
Trestní postih je podle deníku odstupňovaný – až šest let vězení, pokud jsou výzvy adresovány řadovým občanům, až deset let v případě obrácení se na cizí státy a mezinárodní organizace a až 12 let v případě, že se výzev dopustili lidé ve funkcích.
Anebo pokud tyto výzvy vedly k omezení obchodu a zapsání běloruských podniků na „černou listinu”.
Evropská unie, Velká Británie, USA a Kanada počátkem prosince zavedly nové sankce proti Bělorusku kvůli pokračujícímu porušování lidských práv a vyvolání migrační krize na hranicích s Polskem a Litvou.
Na vynucené přistání Prataseviče v Minsku dohlížela KGB
Omezení postihla podnik Belaruskali, který je předním světovým producentem potaše, aerolinky Belavia a další firmy. Na „černé listině” se ocitla i řada Bělorusů, včetně Lukašenkova syna.
Minsk v odvetě zakázal dovoz některých výrobků, včetně potravin, a rozšířil seznam osob se zákazem vstupu do svazového soustátí Ruska a Běloruska. Opatření vstoupí v platnost od 1. ledna 2022, připomněl Kommersant.