Článek
Lichtenštejnský ministr zahraničí odmítl dohodu podepsat. Stejně se zachovali ze solidarity ministři Norska a Islandu. Zástupci 25 členských a vstupujících zemí včetně ČR ji naopak podepsali.
ČR a Slovensko na jedné a Lichtenštejnsko na druhé straně se delší dobu "častovaly" deklaracemi koncipovanými jako přílohy smlouvy o rozšíření EHP. Ustálila se představa, že bude nakonec podepsána a vstoupí v platnost s těmito "přívažky". Knížectví však zkrátilo minulý týden svou deklaraci na konstatování, že podle názoru jeho vlády všechny strany podepisující dohodu o rozšíření EHP ho "respektují jako dlouhodobě svrchovaný a uznávaný stát, který byl neutrální po dobu trvání celé první a druhé světové války".
ČR: postoj nezměníme
ČR doplnila do svého textu tudíž formulaci, že "nepřikládá právní účinky prohlášením, která nesouvisejí s předmětem a účelem této dohody". V překladu to znamená, že historické události se nebudou přehodnocovat a na majetkoprávním uspořádání se podle českého názoru nebude nic měnit - a stačilo to, aby lichtenštejnský ministr dnes s politováním oznámil, že nemůže podepsat.
"Lichtenštejnsko předložilo před podpisem návrh deklarace, jíž všichni podepsaní potvrzují, že Lichtenštejnsko byl od svého vzniku suverénní stát a za druhé světové války bylo neutrální. Česko to odmítá, protože by to znamenalo otevření majetkových sporů," vysvětlil ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda novináře.
"Zaznamenali jsme, že na straně Lichtenštejnska není ochota podepsat; pod dohodou máme již 24 podpisů a (italský) ministr Franco Frattini byl připraven připojit svůj," řekl ČTK italský ministr pro evropské záležitosti Roberto Antonioni. "Bylo nám řečeno, že jim to je líto, ale jinak to nejde," uvedl. Lichtenštejnská strana podle něj doufá v konečný podpis "záhy, za několik měsíců".
EK v prohlášení na okraji schůze připomněla, že času není nazbyt. "Hodiny tikají. Stále ještě doufáme, že dohoda vstoupí v platnost 1. května," uvedl nejmenovaný vysoký úředník EK.
Neuspěl s obrazem, chce odškodnění
V devadesátých let neuspěl kníže v německém Kolíně nad Rýnem v soudním sporu s požadavkem na získání obrazu Velká vápenka ze zámku ve Valticích. Ten je součástí majetku, který kníže opakovaně v minulosti žádal. Nyní se hodlá "spokojit" s odškodněním ve výši téměř jedné miliardy švýcarských franků (21 miliard Kč) za 160 tisíc hektarů půdy, zámky a kulturní sbírky, jež mu vyvlastnil čs. stát po první a druhé světové válce.
Rozhodnutím německých soudů k obrazu Stará vápenka podle něj Německo převzalo české právní stanovisko k vyvlastnění, a protože byl vyvlastněn jako Němec, chce žádat vyrovnání od SRN. V tomto smyslu již navázal kontakty s německými místy. Pokud nedojde k dohodě, hodlá se obrátit k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.
Svoboda: couvnout nemůžeme
Pokud některá ze stran nezmění svůj postoj, pravidla EHP, která usnadňují především vzájemný obchod, nezačnou od plánovaného 1. května 2004 platit ve styku deseti nových členů EU s Lichtenštejnskem, Norskem a Islandem. "Já si myslím, že dojde k tomu, že i například Norsko a další země budou působit i na Lichtenštejnsko, aby změnilo svůj postoj," doufá Svoboda. "My nemůžeme couvnout a zavázat se k vydání majetku, anebo k něčemu podobnému. To nejde," dodává kategoricky.
Na otázku novinářů, jak se situace odrazí v praktickém životě třeba podnikatelů, odpověděl Svoboda, že "je to nijak neohrozí". Nic to nemění na skutečnosti, že se Česko od 1. května 2004 stane plnoprávným členem EU s volným přístupem na jednotný trh. Jen se třemi nečlenskými zeměmi EU, které se také účastní evropského společného trhu (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) bude mít vztahy jako dosud, tedy bez celních výhod, ale i bez závazků ke kvótám apod.
Co je EHP?
Evropský hospodářský prostor (EHP) byl zřízen v roce 1994 a její členové jsou členské státy EU spolu s Islandem, Norskem a právě Lichtenštejnskem. Tito nečlenové EU požívají díky EHP plných výhod vnitřního trhu. Nové členské státy EU jsou také povinny zažádat o členství v EHP.
Podle Svobody Česko nikdo nemůže nutit k přijetí lichtenštejnské podmínky. "Právní úprava platná v evropském společenství se nemůže týkat vztahů vzniklých před rokem 1951, kdy vzniklo Společenství uhlí a oceli," zdůrazňuje. Předpokládá ale, že ostatní členové EU budou s Lichtenštejnskem o problému diskutovat, protože ono de facto nyní brzdí rozvoji jednotného trhu a volnému obchodu mezi všemi jeho předpokládanými 28 členy.