Článek
Tato akce každoročně vyvolává střety s Palestinci, protože vede muslimskou čtvrtí Starého Města a izraelští nacionalisté přitom mávají vlajkami a často provolávají protiarabská hesla.
Tisíce Izraelců tančí a mávají státními vlajkami během pochodu u příležitosti Dne Jeruzaléma, izraelského svátku oslavujícího dobytí východního Jeruzaléma ve válce na Blízkém východě v roce 1967, u Západní zdi (Zdi nářků), nejposvátnějšího místa, kde se Židé mohou modlit ve Starém městě
Už ráno přišly podle agentury Reuters stovky židů v Jeruzalémě na Chrámovou horu, která je posvátná pro židy i muslimy a bývá proto často místem střetů. Na pahorek dorazil i ministr pro Negev a Galileu Jicchak Wasserlauf z krajně pravicové strany Židovská síla (Ocma Jehudit) a také několik poslanců další vládní strany, Likudu premiéra Benjamina Netanjahua. Nechyběli mezi nimi například Amit Halevi, Ariel Kallner či Dan Illouz.
"וּבָאוּ הָאֹבְדִים בְּאֶרֶץ אַשּׁוּר וְהַנִּדָּחִים בְּאֶרֶץ מִצְרָיִם וְהִשְׁתַּחֲווּ לַה' בְּהַר הַקֹּדֶשׁ בִּירוּשָׁלָם"
— דן אילוז - Dan Illouz (@dillouz) May 18, 2023
הר הבית הוא המקום הקדוש ביותר לעם היהודי וזו זכות אדירה לעלות לכאן שוב לראשונה כחבר כנסת. ביקשתי מהקב"ה שיפעל למען אחדות עם ישראל ולמען שגשוגה של מדינת… pic.twitter.com/4m3jvNNUZ1
Na jejich návštěvu reagovalo jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za „provokativní a nepřijatelnou“. Ministerstvo rovněž vyjádřilo obavy z provokací při odpoledním pochodu. Podle mírové dohody Jordánska s Izraelem z roku 1994 uznává Izrael zvláštní roli Ammánu při správě muslimských svatyní v Jeruzalémě. Palestinské organizace ale už vyzvaly své příznivce, aby šli posvátné místo bránit.
Přislušník izraelských bezpečnostních sil na hlídce u Damašské brány v jeruzalémském Starém Městě.
Židé v Izraeli dnes slaví Den Jeruzaléma, jímž si připomínají výročí obsazení východní části města Izraelem v roce 1967 během šestidenní války. Izrael poté Jeruzalém označil za své sjednocené hlavní město, což ale odmítají Palestinci, kteří chtějí jeho východní část přeměnit v hlavní město svého budoucího státu.
Dnešek bude testem pro křehké příměří, které o víkendu za egyptského zprostředkování uzavřeli zástupci izraelské armády a palestinského hnutí Islámský džihád po pěti dnech bojů. Ty si vyžádaly více než tři desítky mrtvých.
Izraelci zpívají a tančí s vlajkami u Damašské brány do jeruzalémského Starého města při oslavě Dne Jeruzaléma
Chrámová hora a zeď Nářků
Chrámová hora je vyvýšenina v Jeruzalémě, na které král Šalomoun v roce 996 př. n. l. založil první židovský chrám zasvěcený Hospodinu. Chrám byl vyvrácen Babylóňany v roce 586 př. n. l. Druhý chrám na stejném místě vystavěli židé, kteří se navrátili z babylonského exilu. Zpočátku byl prostší, ale za vlády Heroda Velikého prošel radikální rekonstrukcí a stal se jednou z největších a nejhonosnějších staveb tehdejšího světa. V roce 70 n. l. zničil celý Jeruzalém včetně chrámu římský vojevůdce a pozdější císař Titus. Z chrámového komplexu zůstala částečně neporušená jen západní opěrná zeď chrámové plošiny. Její viditelná část je dnes označovaná jako zeď Nářků, neboť zde židé podle tradice oplakávají svůj zbořený chrám. Sami židé jedinou památku na svůj kdysi velkolepý chrám nazývají prostě Západní zeď (ha-kotel ha-ma’ aravi).
Na samotné Chrámové hoře mnohem později, až v 7. a 8. stol. n. l., muslimové vybudovali svatyni Skalní dóm a mešitu al-Aksá. Ta je podle tradice třetím nejsvětějším místem islámu po Mekce a Medíně, ačkoliv v koránu není o Jeruzalémě jediná zmínka a výraz „mešita nejvzdálenější“ (masdžid al-aksá) ze súry Noční cesta byl s Chrámovou horou ztotožněn až pozdější tradicí.
Pro judaismus je to ale nejposvátnější místo na světě, pro ortodoxní židy je dokonce natolik posvátné, že mají zákaz je navštěvovat, neboť by nedopatřením mohli stanout v místě někdejší Nejsvětější svatyně, kam směl jen velekněz.
Izraelský Štít a šíp: všichni se cítí být vítězi
