Článek
„Dnes bych se rád omluvil všem těm, kdo museli tímto šíleným peklem projít, i jejich příbuzným,“ řekl u soudu Bruno D. Svou vinu ale nikdy nepřiznal. Souzen byl u soudu pro nezletilé, protože v době spáchání předmětných činů nebyl plnoletý. Proces trval devět měsíců.
Obhájce někdejšího esesmana Stefan Waterkamp v pondělní závěrečné řeči argumentoval tím, že samotný fakt, že byl někdo dozorcem v koncentračním táboře, v Německu až dosud soudy nikdy nepokládaly za zločin. Bruno D. sloužil ve strážní věži a přímo uvnitř tábora se nepohyboval. Aktivně se tedy neúčastnil dennodenního vraždění, mučení ani systematického vyhlazování vězňů.
Soudní tribunál v Hamburku
Žalobce namítal, že to na věci nic nemění. Upozornil, že Bruno D. s vězni přišel do styku, když se pohybovali za oplocením tábora, hlídal je, aby neuprchli, a musel si být moc dobře vědom toho, co se v lágru děje. Přesto přidělené úkoly poslušně plnil. „Obžalovaný vlastně předvedl přesnou definici trestného činu napomáhání k vraždě,“ řekl před soudem německý prokurátor Lars Mahnke a obrátil se k obžalovanému: „Pokud jste součástí vražedné mašinerie, nestačí odvrátit zrak,“ uzavřel.
První založený a poslední osvobozený
Vyhlazovací tábor Stutthof byl prvním nacistickým lágrem za hranicemi Německa a jedním z posledních, který Rudá armáda na konci druhé světové války osvobodila. V letech 1939 až 1945 v lágru zemřelo na 65 tisíc vězňů. Po roce 1944 nacisté v táboře vraždili vězně v plynových komorách.
Bruno D. sice není posledním žijícím podezřelým z nacistickým zločinů, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu těch ostatních je ale zřejmě posledním, kdo stanul před soudem, upozornil server Deutsche Welle.