Článek
Edelman byl jedním z 200 mladých židů, kteří na jaře 1943 tři týdny bojovali proti německým vojákům. Tehdy mu bylo 23 let. Povstání rozpoutalo rozhodnutí okupační moci poslat zbylých 60 000 obyvatel ghetta do koncentračních táborů. Němci nakonec ghetto srovnali se zemí.
Během bojů zemřely tisíce lidí, ostatní se nedobrovolně připojili k 300 000 židovským obyvatelům odeslaných do plynových komor v Treblince.
Edelmanovi se povedl utéct a pokračovat v protinacistickém odboji. Po válce se stal lékařem a spolupracovníkem demokratické opozice. Působil i v hnutí Solidarita.