Článek
Hra je především inspirována odezvou německé veřejnosti, která díky velrybě jako by zapomněla na politický rozkol a ekonomické problémy a na několik týdnů se zatajeným dechem sledovala snahy o záchranu uvázlého zvířete.
Divadelní představení naznačuje, že se Němci nesnažili zachránit Timmyho, ale naopak on se snažil zachránit je, uvádí deník The Guardian.
„V jeho nezměrné laskavosti se nám stal nástrojem a my do něj umístili vše: naše obavy, naši vinu, naše touhy, naši samotu. A zatímco jsme říkali: ‚Musíme ho zachránit‘, možná už to bylo opačně. Možná on přišel zachránit nás,“ zaznívá v divadelním představení z úst herce Noaha Tomiaka oblečeného v róbě připomínající náboženský oděv.
Kolem velryby v satirické pašijové hře vzniká celý kult, a nakonec ji stihne stejný osud jako Ježíše Krista, když je ukřižována. Na rozdíl od něj je ovšem velrybí spasitel posléze také naporcován na obětní kousky velrybího tuku.
Zatímco někteří katoličtí teologové hru zkritizovali, němečtí divadelní kritici ji naopak chválí za to, že odhaluje „jak připravená je sekulární veřejnost hledat úkryt v pseudonáboženských strukturách, které jim přináší naději,“ stojí například v recenzi deníku Der Spiegel.
Timmy prvně v německých vodách uvázl v březnu u resortu Timmendorfer, po němž byl i pojmenován. Později se ukázalo, že se ve skutečnosti jedná o samici, někteří lidé proto zvíře označovali jeho dřívější přezdívkou Naděje.
Během nového představení v hamburském divadle zaznívají i autentické nahrávky rozhovorů s lidmi, kteří do Timmendorferu zamířili a s uvázlou velrybou se snažili navázat spojení. Nahrávky dokazují, že tito lidé byli mnohokrát přesvědčeni, že k nim zvíře promlouvá.
„Přišlo mi, že na mě čeká. Nedokážu to vysvětlit, ale chtěl mě,“ říká na jedné z nahrávek neznámá žena.
Velkým tématem hry je i populistický boj proti expertům, kteří zastávali názor, že by velrybě mělo být umožněno zemřít v klidu. Představení obsahuje i rekonstrukci skutečné tiskové konference, na které lidé vědce obviňovali, že chtějí uvázlou velrybu „zavraždit“.
Timmyho smrt rozdělený národ nakonec nespojila ani ve skutečnosti, ani na divadelních prknech. To je ukázáno, když členové Timmyho kultu naopak na konci představení začínají zbrojit proti elitám, které ho „nechaly zemřít“.
