Článek
Označení „masožravá bakterie“ je sice do určité míry nadsazené, nicméně necholerová bakterie Vibrio může skutečně vyvolat velmi agresivní infekce měkkých tkání s rychlým rozvojem nekrózy.
Těžkým průběhem nákazy jsou proto ohroženi lidé s chronickým onemocněním jater, diabetem, poruchami imunity či onkologičtí pacienti. U zdravých jedinců probíhá infekce ve většině případů mírně nebo se vůbec nerozvine.
Letos sezóna bakterií rodu Vibrio začala neobvykle brzo vzhledem k teplému počasí, které ve střední a severní Evropě panuje, tvrdí web NDR.
Jedním ze známých a obávaných zástupců rodu Vibrio je bakterie Vibrio cholerae, původce cholery; o tu se však v tomto případě nejedná.
Bakterie se přirozeně vyskytují ve sladké i mořské vodě s nízkou slaností (od 0,5 procenta). Pokud teplota vody stoupne nad 20 stupňů, může se prudce rozmnožit a riziko nákazy se zvyšuje. Když teplota vody opět klesne pod 20 stupňů, hustota bakterií v postižené vodní ploše zůstane ještě týdny zvýšená, a tudíž stále nebezpečná pro výše zmíněné osoby, varuje web německého automotoklubu ADAC.
Už několik let se tyto bakterie vyskytují podél pobřeží Baltského moře. Jestliže někdo míří na dovolenou a chce zjistit aktuální stav koncentrace vibrio na plážích, najde informace na těchto odkazech: badewasser-mv.de a geoportal.ecdc.europa.eu.
Do lidského organismu se bakterie dostanou přes zranění kůže, například prostřednictvím škrábance, dokonce stačí i bodnutí od komára. Další cestou nákazy je konzumace syrových nebo nedovařených mořských plodů, což ale v Německu nehraje takovou roli. V tomto případě se infekce vibrio projevuje podobně jako otrava jídlem s příznaky, jako jsou gastrointestinální potíže, křeče v břiše a horečka.
Vzhledem k tomu, že infekce je v Německu stále vzácná, často se odhalí příliš pozdě. Pokud se po koupání v Baltském moři objeví zarudnutí pokožky, měli by se postižení ihned poradit s lékařem.
„Nákazu bakteriemi vibrio lze odhalit pomocí kožního výtěru. Pokud je podezření na infekci, okamžitě se zahájí terapie antibiotiky. Jestliže jsou postiženy hlubší vrstvy kůže, musí se podstoupit chirurgický zákrok,“ uvedl Emil Reisinger, děkan lékařské fakulty Univerzity v Rostocku.
