Článek
Na dotaz ohledně spojení s Rumunskem s mírnou nadsázkou uvedla: „Vedlo by to k rychlejšímu vstupu do EU i do NATO, ale jsme demokratické země. Muselo by proběhnout referendum a změnit se ústava.“ Ona sama považuje Rumunsko za klíčového partnera země.
Moldavsko podle jejích slov hledá i jiné záruky bezpečnosti, v případě, že by se nestalo členskou zemí NATO. Odmítla však jednání specifikovat s ohledem na citlivost tématu a na to, že jednání nejsou veřejná.
Pro Novinky zdůraznila, že pro Moldavsko „je prioritou ochrana jeho vzdušného prostoru“.
Putin nabízí lidem v Podněstří ruské občanství. Potřebuje lidi proti Ukrajině, komentuje to Sanduová
Na dotaz Novinek uvedla, že se Moldavsko snaží získat energetickou nezávislost: „Už neodebíráme žádný ruský plyn, předtím v roce 2020 jsme odebírali plyn jen z Ruska a Moskva toho zneužívala. Rusko odmítalo jednat jen o ceně, diktovalo si další podmínky,“ dodala.
Po velkém blackoutu, který letos postihl zemi kvůli poškození energetické sítě při ruském útoku na ukrajinskou energetickou soustavu, se Moldavsko soustředí na vybudování alternativních tras.
„Bez proudu bylo 70 procent obyvatel. Budujeme dvě linie vysokého napětí do Rumunska,“ řekla Sanduová. Tím se také řeší problém, že klíčové vedení vede přes separatistické Podněstří, kde je i velká elektrárna.
Sanduová zdůraznila, že Moldavsko čelí každodennímu vměšování Ruska a hybridní válce, která se vede na mediálním poli. Rusko v ní využívá vyspělé technologie.
Úřady se snaží i zamezit ovlivňování voleb. Zaměřují se proto na toky peněz, protože bez nich se nikdo ovlivnit nedá. To ale komplikuje skutečnost, že Rusko při podobných aktivitách využívá stále více kryptoměn.
V případě Gagauzska, autonomní oblasti ležící v Budžaku v jižní části Moldavska, kde Rusko podporuje separatismus, se podle prezidentky úřady snaží zpřístupňovat zpravodajství v gagauzštině, aby obyvatelé neměli pouze informace z ruské televize. Vláda tam přesměrovala také více peněz, aby omezila ruský vliv.
