Poláci otestují čtyřdenní pracovní týden. Se stejnou výplatou

„Bude to první pilotní projekt zkrácené pracovní doby v této části Evropy a první tak rozsáhlý pilotní projekt v Polsku,“ avizovala už v dubnu projekt polská ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku Agnieszka Dziemianowiczová-Bąková.

„Více než století po zavedení osmihodinového pracovního dne Poláci rozhodně pracují efektivněji, lépe a chytřeji. Je načase, aby začali pracovat méně,“ citoval ji tehdy web Notes from Poland s tím, že inspirací byly podobné projekty ve Francii, Belgii či Dánsku.

Do experimentů s kratší pracovní dobou se ale před nedávnem pustili i třeba ve Velké Británii, na Islandu, ve Švédsku, Španělsku či v Japonsku.

Polské ministerstvo před časem argumentovalo tím, že Poláci patří v Evropě k národům, které tráví v práci nejvíce času. V průměru 38,9 hodiny týdně za Řeky (39,8) a Bulhary (39,5), zatímco unijní průměr činí 36 hodin, vyplývá z posledních dat Eurostatu. Češi podle tohoto srovnání v průměru strávili v práci 37,8 hodiny týdně.

„Jedním z hlavních cílů programu je zmírnit dopady demografické krize. Ministerstvo práce doufá, že kratší pracovní doba povzbudí Poláky k zakládání rodin a prodloužení jejich profesní aktivity,“ podotkl nyní k revolučnímu programu web Business Insider s tím, že pilotní program potrvá 15 až 18 měsíců a jeho účinky bude vyhodnocovat speciální tým.

Iniciativa má být dobrovolná, zaměstnavatelé budou muset účastníkům projektu zachovat stávající mzdy. Podle představ ministerstva má být novinka výhodná pro obě strany. Zaměstnanci by měli být zdravější, koncentrovanější, motivovanější a kreativnější, z čehož by měli těžit i zaměstnavatelé.

Ministerstvo zároveň uvedlo dva příklady, kde prý už kratší pracovní týden v Polsku dobře funguje. Má jít o velkou farmaceutickou firmu Herbapol Poznań a město Włocławek ve středním Polsku, které má přes 100 tisíc obyvatel. Starosta města Krzysztof Kukucki tvrdí, že experiment začal mezi zaměstnanci radnice a postupně se rozšířil na městské firmy, přičemž nyní si 35hodinový pracovní týden užívá již několik tisíc lidí.

„Řídili jsme se zásadou, že zaměstnanci na této směně by měli pouze získat a společnost by neměla ztratit,“ pochvaloval si změnu také šéf Herbapolu Poznań Tomasz Kaczmarek s tím, že firma měla v roce 2024 nejlepší výsledek hospodaření za poslední dekádu a absencí mezi zaměstnanci ubylo.

Ne všichni ale tento optimismus sdílejí. „Polská ekonomika si to v tuto chvíli rozhodně nemůže dovolit. Jsme ve fázi, kdy se pracovní zdroje kvůli demografické krizi velmi rychle zmenšují,“ řekl například stanici TOK FM Rafał Dutkiewicz, šéf sdružení polských zaměstnavatelů.